ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.211.2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše
Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně:
T. H. H., zastoupené JUDr. Zdeňkem Pánkem, advokátem se sídlem Děčín IV.,
Prokopa Holého 130/15, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7,
Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 11. 6. 2003, č. j. 15 Az 8/2003 - 20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 4. 1. 2005 se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá
zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým byla
zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 5. 6. 2002,
č. j. OAM-6471/VL-10-P17-2001. Tímto rozhodnutím nebyl stěžovatelce udělen azyl
podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon
o azylu) a současně bylo vysloveno, že se na ni nevztahuje překážka vycestování
podle §91 citovaného zákona. Rozsudek krajského soudu vycházel ze skutečnosti,
že žalobkyně nenaplnila žádnou ze zákonných podmínek pro udělení azylu, a že rozhodnutí
žalovaného bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného skutečného stavu věci a bylo
přesvědčivě odůvodněno.
Ze soudního spisu však vyplynulo, že stěžovatelka proti shora uvedenému rozsudku
krajského soudu podala kasační stížnost již dne 16. 7. 2003. Nejvyšší správní soud
pak rozsudkem ze dne 3. 11. 2004, č. j. 2 Azs 204/2004 - 38, její kasační stížnost
jako nedůvodnou zamítl. Tento rozsudek byl doručen zástupci stěžovatelky JUDr. P. P. dne
1. 12. 2004 a žalovanému dne 2. 12. 2004. Téhož dne také nabyl právní moci (§54
odst. 5 s. ř. s.).
Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci
již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky
řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
a nelze proto v řízení pokračovat.
Jak je uvedeno výše o kasační stížnosti stěžovatelky směřující proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 6. 2003, č. j. 15 Az 8/2003 - 20, bylo
již zdejším soudem rozhodnuto. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo, než její další
kasační stížnost proti témuž rozsudku krajského soudu odmítnout [§46 odst. 1 písm. a),
§120 s. ř. s.], aniž se zabýval otázkou včasnosti této kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že o této kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud
neprodleně po jejím předložení, neřešil návrh na přiznání odkladného účinku.
Podle §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. října 2005
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu