ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.289.2004
sp. zn. 2 Azs 289/2004 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody
a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce: W. A.,
zastoupeného Mgr. Umarem Switatem, advokátem se sídlem Praha 6, Papírenská 114/5,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 1. 3. 2004, čj. 2 Az 1/2004 - 11,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 14. 11. 2003, čj. OAM-1218/LE-11-06-2003.
Tímto (posledně uvedeným) rozhodnutím byla žádost stěžovatele o udělení azylu
zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o azylu) ve znění pozdějších předpisů. Usnesení městského soudu
vycházelo ze skutečnosti, že žalobce podal žalobu opožděně.
Pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti je rozhodující, že stěžovatel podal kasační
stížnost z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v nedostatečném zjištění skutečného
stavu věci správním orgánem [§103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.] a nezákonnosti, spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky [§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a pro tyto vady
měl soud správní rozhodnutí zrušit. Tento důvod lze však uplatnit v řízení, kdy městský
soud věc meritorně projednává a o žalobě pak věcně rozhodne. V dané věci městský
soud žalobu vůbec věcně neprojednával, ale odmítl ji podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. Je tedy zřejmé, že stížnostní důvody uvedené pod písmenem a) a b)
na daný případ nemohou dopadat a k jejich naplnění tak nemohlo vůbec dojít.
Žalovaný nevyužil možnost se ke kasační stížnosti stěžovatele vyjádřit.
Jedinou uplatněnou námitkou, kterou se soud může zabývat, tak zůstává nezákonnost
rozhodnutí o odmítnutí návrhu [§103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. V tomto směru stěžovatel
poukázal na tvrzení svého předchozího advokáta JUDr. Vladislava Hukla,
který uvedl, že v době, kdy obdržel rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2003,
čj. OAM-1218/LE-11-06-2003, byl „zdravotně neschopen“. Stěžovatel se domnívá,
že každý má právo na soudní ochranu ústavně zaručenou a také právo na lhůtu
podle ustanovení §84 odst. 1 s. ř. s.
Tvrdí-li stěžovatel, že měl nárok na lhůtu k podání žaloby uvedenou
v ustanovení §84 odst. 1 s. ř. s., není možné s ním souhlasit; naopak musí dát za pravdu
městskému soudu, který v odůvodnění svého usnesení uvedl, že dle ustanovení
§72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do 2 měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci
oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným
způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu,
který je speciálním zákonem, stanoví lhůtu k podání žaloby o ustanovení §32 odst. 3,
7 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalovaného. Lhůtu uvedenou v ustanovení
§84 odst. 1 s. ř. s. nelze vztáhnout na případ stěžovatele; tato lhůta se použije
pouze při řízení o ochraně před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením
správního orgánu.
Ze správního spisu vyplynulo, že rozhodnutí žalovaného bylo JUDr. Vladislavu
Hukelovi doručováno do vlastních rukou v souladu s ustanovením §24 zákona
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a to na adresu Praha 4, Urbánkova 3361.
Vzhledem k tomu, že adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou,
nebyl zastižen, ačkoli se v místě doručení dle vyznačení na doručence zdržoval,
doručovatel uložil písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence
a adresáta vhodným způsobem vyrozuměl. Podle ustanovení §24 odst. 2 správního řádu
nevyzvedne-li si adresát písemnost do tří dnů od uložení, poslední den této lhůty
se považuje za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Označené
rozhodnutí bylo uloženo na poště ve středu 10. 12. 2003, poslední den lhůty k vyzvednutí
písemnosti připadl na sobotu 13. 12. 2003. Za den doručení se tedy považuje pondělí
15. 12. 2003. Lhůta k podání žaloby marně uplynula v pondělí 22. 12. 2003.
K převzetí písemnosti advokátem JUDr. Vladislavem Hukelem fakticky došlo dne
29. 12. 2003; městský soud tento den považoval rozhodující pro počátek běhu lhůty
k podání žaloby. To je však právně irelevantní, neboť žaloba byla předána k přepravě
poštovnímu úřadu až dne 7. 1. 2004, tedy v každém případě po uplynutí lhůty. Ani žádost
zástupce žalobce o prominutí lhůty k podání žaloby nemá zákonné opodstatnění,
protože podle ustanovení §72 odst. 4. s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby
nelze prominout.
Městský soud v Praze tak postupoval v souladu se zákonem, jestliže žalobu odmítl
pro opožděnost.
Důvod uvedený v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. tak soud neshledal.
Pokud jde o návrh stěžovatele, aby Nejvyšší správní soud přiznal žalobě odkladný
účinek, je třeba uvést, že do pravomoci soudu spadá pouze rozhodování o kasační
stížnosti, ne o žalobě.
Nejvyšší správní soud tak neshledal důvodnou žádnou z tvrzených námitek kasační
stížnosti. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani jiné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední
povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.), soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou
(§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení a úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl,
že se žalovanému právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává
(§60 odst. 1, §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. června 2005
JUDr. Petr Příhoda
předseda senátu