ECLI:CZ:NSS:2005:2.AZS.38.2005
sp. zn. 2 Azs 38/2005 - 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: I. H.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, PP 21/OAM, Praha 7,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2004,
sp. zn. 60 Az 4/2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností proti v záhlaví označenému
rozsudku krajského soudu, kterým soud zamítl jeho žalobu proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra ze dne 29. 12. 2003, č. j. OAM-6548/VL-11-03-2003, jímž byla stěžovatelova žádost
o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí,
přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Z předmětného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadený rozsudek
Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 6. 2004 byl dne 16. 8. 2004 (č. l. 41) doručen
opatrovníku stěžovatele, kterým bylo usnesením krajského soudu ze dne 28. 7. 2004,
č. j. 60 Az 4/2004 - 39, ustanoveno pro stěžovatelův neznámý pobyt SOZE (Sdružení občanů
zabývajících se emigranty). Datum doručení řádně ustanovenému opatrovníku stěžovatele
je přitom třeba chápat jako datum určující počátek běhu zákonné lhůty pro podání kasační
stížnosti a není přitom rozhodné, že přímo stěžovateli byl tento rozsudek doručen až
6. 9. 2004, kdy si jej osobně vyzvedl u krajského soudu. Tento názor vychází i z konstantní
judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž se k této věci vyslovil např. v usnesení ze dne
31. 5. 2004, sp. zn. 3 Azs 130/2004 (publ. pod číslem 322/2004 Sb. NSS): „Ustanovil-li soud
žalobci, jehož pobyt nebyl znám, opatrovníka (§29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s.)
a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti (§106 odst. 2
s. ř. s.) běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi. Pro běh lhůty k podání kasační
stížnosti je právně bezvýznamné, že žalobce si později (po uplynutí lhůty k podání kasační
stížnosti) rozsudek u soudu sám vyzvedl. Kasační stížnost, která byla podána ve lhůtě dvou
týdnů ode dne, kdy si žalobce rozsudek u soudu sám vyzvedl, je třeba odmítnout
jako opožděnou [§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].“
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, a podle odst. 4
téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence,
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané
podle týdnů bylo tedy v tomto případě pondělí 16. 8. 2004 a lhůta dvou týdnů tak skončila
v pondělí 30. 8. 2004. Kasační stížnost podaná k poštovní přepravě dne 7. 9. 2004,
jak vyplývá z poštovního razítka na obálce, v níž byla kasační stížnost doručena krajskému
soudu (č. l. 45a), tedy byla podána zjevně opožděně. Tuto opožděnost přitom nelze s ohledem
na výše uvedené prominout.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že výzva krajského soudu ze dne 17. 9. 2004
k odstranění vad kasační stížnosti a k vyplnění formuláře o osobních, výdělkových
a majetkových poměrech stěžovatele (na kterou stěžovatel nijak nereagoval - č. l. 54),
se za této procesní situace jeví již jako nadbytečná.
Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu se svým výše citovaným
konstantním názorem odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1 písm. b), §120 s. ř. s.].
Podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný
z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. 2. 2005
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu