ECLI:CZ:NSS:2005:3.ADS.17.2005
sp. zn. 3 Ads 17/2005 - 54
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
S. M., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu
376/1, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 8. 2004, čj.
2004/37435-212, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cad 57/2004, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2004, čj. 1 Cad
57/2004 - 24,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 8. 2004, čj. 2004/37435-212, bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních
věcí, ze dne 21. 5. 2004, čj. OSV/3585/04/SD/KR, a toto rozhodnutí potvrzeno. Uvedeným
rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo rozhodnuto, že pracovníci odboru
sociálních věcí Krajského úřadu Olomouckého kraje nejsou vyloučeni z projednávání ve věci
odvolání vedeného u Krajského úřadu Olomouckého kraje pod sp. zn. OSV/3518/04/SD-
99/KR.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce v zákonné lhůtě správní žalobu
u Městského soudu v Praze, v níž požádal o ustanovení zástupce pro toto řízení. Usnesením
Městského soudu ze dne 29. 9. 2004, čj. 1 Cad 57/2004 - 24, byla zamítnuta žádost žalobce
o ustanovení zástupce. V odůvodnění soud uvedl, že nejprve posuzoval splnění předpokladu
osvobození žalobce od soudních poplatků. Přitom bylo z rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení ze dne 27. 10. 2003 zjištěno, že žalobci byla zastavena výplata částečného
invalidního důchodu od 2. 12. 2003 z důvodu, že se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu.
Soud proto dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, neboť skutečnost, že nemá žádný příjem, si žalobce způsobil sám,
protože se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, pročež mu byla zastavena výplata
částečného invalidního důchodu. Vlastní vinou se tedy žalobce dostal do situace,
v níž nepobírá částečný invalidní důchod; dále podle soudu nelze učinit závěr o splnění
předpokladů pro osvobození od soudních poplatků také proto, že žalobce je spoluvlastníkem
nemovitosti. Jelikož nebyla splněna tato podmínka nezbytná pro ustanovení zástupce žalobci,
shledal soud za nadbytečné zkoumat podmínku další, a návrh na ustanovení zástupce
pro řízení o žalobě zamítl.
Proti tomuto usnesení podal žalobce v zákonné lhůtě kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení s tím, že napadené usnesení je zmatečné,
nepřezkoumatelné a nicotné. Stěžovatel poukázal na to, že celé řízení je podle zákona ČNR
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, osvobozeno
od soudních poplatků; soud podle žalobce navíc nepředložil žádné rozhodnutí týkající
se částečného invalidního důchodu a žádné další důkazy. Stěžovatel dále upozornil na to,
že dosud nebylo rozhodnuto o jeho návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě,
pročež se žalobce nachází ve stavu hmotné nouze. Žalobce dále bez bližšího odůvodnění
namítl porušení čl . 37 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod,
a požádal o to, aby mu byla ustanovena zástupkyní pro řízení o kasační stížnosti advokátka
Mgr. Pavla Frodlová. Stěžovatel závěrem navrhl, aby usnesení Městského soudu v Praze bylo
zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení; současně stěžovatel požádal o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
odpovídající ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.; rozsahem a důvody kasační stížnosti
je Nejvyšší správní soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom
neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Důvodem podané kasační stížnosti je důvod uvedený v ustanovení §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný
skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popřípadě je aplikován správný právní
názor, který je však nesprávně vyložen. Stěžovatel tento důvod kasační stížnosti specifikoval
pouze tvrzením, že řízení před Městským soudem v Praze je od soudních poplatků
osvobozeno ze zákona a proto nebylo nutné tento předpoklad zkoumat. Nejvyšší správní soud
konstatuje, že tuto námitku neshledal důvodnou, neboť při rozhodování o ustanovení zástupce
podle §35 odst. 7 s. ř. s. je zapotřebí zkoumat předpoklad osvobození navrhovatele
od soudních poplatků nezávisle na tom, zda řízení samotné je od soudních poplatků
osvobozeno. Předpoklad osvobození navrhovatele od soudních poplatků je totiž jednou ze tří
podmínek, jež je nutné kumulativně splnit pro ustanovení zástupce účastníku řízení. Předně
je možné zástupce ustanovit pouze na návrh; dále je soud povinen u navrhovatele zkoumat
předpoklad osvobození od soudních poplatků a posoudit, zda je ustanovení zástupce zapotřebí
k ochraně práv navrhovatele. Skutečnost, že Městský soud v Praze nepřiložil k usnesení
o neustanovení zástupce rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o zastavení výplaty
částečného invalidního důchodu, nemůže podle Nejvyššího správního soudu ovlivnit
zákonnost rozhodnutí o neustanovení zástupce; odůvodnění rozhodnutí o neustanovení
zástupce shledal být Nejvyšší správní soud dostatečným. Nad rámec rozhodnutí zdejší soud
poznamenává, že by při rozhodování o ustanovení zástupce nebyla naplněna ani podmínka,
že ustanovení zástupce je třeba k ochraně práv navrhovatele, neboť žalobce se žalobou
domáhá přezkumu rozhodnutí o vyloučení pracovníků správního orgánu, jež je konstantní
judikaturou správních soudů považováno za rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení
a je vyloučeno ze soudního přezkumu podle §70 písm. c) s. ř. s. Za této situace by se tedy
jednalo o zřejmě bezúspěšné bránění práva.
Nejvyšší správní soud po přezkoumání usnesení z hlediska stěžovatelem obecně
formulovaných námitek ohledně porušení jeho práv garantovan ých Listinou základních práv
a svobod a k tvrzení o zmatečnosti a nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení dospěl
k závěru, že uvedené vady neshledal. Ohledně namítané nicotnosti soud poznamenává,
že nicotnost se může vztahovat toliko ke správnímu aktu, nikoliv k rozhodnutí soudu. Rovněž
nebylo možné přezkoumat námitku vůči tomu, že Městský soud v Praze nerozhodl o přiznání
odkladného účinku žalobě, neboť předmětem přezkumu v řízení o této kasační stížnosti
je pouze rozhodnutí o neustanovení zástupce stěžov ateli a nikoliv řízení před Městským
soudem v Praze jako takové. Soud prvního stupně nepochybil, když nerozhodoval
o ustanovení zástupce pro řízení o této kasační stížnosti, neboť podle ustanovené judikatury
Nejvyššího správního soudu není v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu
o neustanovení zástupce podmínkou řízení zastoupení stěžovatele advokátem. Nejvyšší
správní soud dospěl ze všech shora uvedených důvodů k závěru, že kasační stížnost není
důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 1 a 7
s. ř. s., neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému
v souvislosti s řízením o kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední
činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. května 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu