ECLI:CZ:NSS:2005:3.ADS.55.2004
sp. zn. 3 Ads 55/2004 – 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobkyně JUDr. I.
L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, Praha 5,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
31. 5. 2004 č. j. 42 Cad 13/2004 – 20,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala včas kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze
ze dne 31. 5. 2004 č. j. 42 Cad 13/2004 – 20, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 4. 2002 č.
V této věci již rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 9. 2002
č. j. 42 Cad 99/2002 – 20, kterým bylo potvrzeno shora uvedené rozhodnutí žalované.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost a Nejvyšší správní soud rozsudkem
ze dne 30. 1. 2004 č. j. 2 Ads 7/2003 – 44 rozsudek Krajského soudu v Praze zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozsudku bylo, že krajský soud
nerespektoval čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má
mj. právo, aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Tím, že krajský soud
toto ustanovení nerespektoval, neumožnil žalobkyni, aby se k listině, o níž opřel své
rozhodnutí, mohla vyjádřit a vznést případné námitky, které pak vznesla až v kasační
stížnosti. Tím byla porušena jedna ze zásad spravedlivého procesu (čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod). Nejvyšší správní soud zavázal krajský soud,
aby v novém řízení poskytl žalobkyni možnost vyjádřit se k provedeným důkazům, zejména
k listině, o níž žalobkyně tvrdila, že ji neviděla.
Krajský soud v novém řízení tento právní názor Nejvyššího správního soudu
respektoval a rozhodl tak, jak je uvedeno shora. V kasační stížnosti žalobkyně vytkla
nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, neboť soud vycházel z křivé
svědecké výpovědi jediné svědkyně. Žalobkyně v kasační stížnosti nenamítla, že by se
krajský soudu neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Kasační stížnost je nepřípustná.
Podle §104 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“) je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí, jímž soud rozhodl znovu poté,
kdy jeho původní rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem; to neplatí, je-li
jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním názorem
Nejvyššího správního soudu.
V projednávané věci žalobkyně v kasační stížnosti nenamítla, že by se krajský soud
neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Podle §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh (kasační stížnost),
jestliže je podle s. ř. s. nepřípustný. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
jako nepřípustnou odmítl.
Podle §60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li žaloba (kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. ledna 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu