ECLI:CZ:NSS:2005:3.ADS.64.2004
sp. zn. 3 Ads 64/2004 – 44
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudkyň JUDr. Marie Součkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně
H. P., zastoupené JUDr. Martinem Mičkem, advokátem se sídlem Na Beránce 2, Praha 6,
proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1,
Praha 2, o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2004 č. j. 4
Cad 35/2004 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2004, kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí
Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 28. 1. 2004 č. j. 2004/1218-44. Městský soud
v Praze při posouzení věci vycházel z následujícího skutkového stavu: Dne 21. 4. 2004 byla
podána faxem žaloba v uvedené věci a doplněna podáním učiněným osobně dne 23. 4. 2004
v podatelně tohoto soudu JUDr. Martinem Mičkem, jako zástupcem žalobkyně. Plná moc
udělená tomuto advokátovi k zastupování žalobkyně nebyla k žalobě ani k podání připojena.
Soud vyžádal od žalobkyně předložení plné moci dopisem ze dne 22. 6. 2004 doručeným dne
24. 6. 2004. Žalobkyně na tento dopis ve stanovené lhůtě 10ti dnů nereagovala. Soud
proto vyzval usnesením ze dne 15. 7. 2004 advokáta JUDr. Martina Mičkeho, aby soudu
ve lhůtě 15ti dnů od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou mu žalobkyní
pro zastupování ve věci a zároveň ho poučil o následcích nesplnění výzvy. Toto usnesení bylo
jmenovanému doručeno dne 20. 7. 2004. Ve stanovené lhůtě však dotyčný na výzvu soudu
nereagoval a plnou moc nedoložil. Městský soud v Praze poté dospěl k závěru,
že za této situace není možno pokračovat v řízení, neboť se jedná o nedostatek podmínek
řízení, který neby l přes výzvu soudu odstraněn. Žalobu proto podle ust. §46 odst. 1 písm. a)
s. ř. s. odmítl.
V podané kasační stížnosti stěžovatelka namítala, že s postupem Městského soudu
v Praze nelze souhlasit, neboť plná moc byla předložena. Stalo se tak současně s podáním
ze dne 23. 4. 2004 nazvaného doplnění faxového podání ze dne 20. 4. 2004. Pokud tedy soud
vyzýval právního zástupce i žalobkyni k předložení plné moci pro zastupování, oba dva
se domnívali, že plná moc již byla přiložena v originále k uvedenému podání ze dne
20. 4. 2004 a není třeba jí opakovaně předkládat. Kromě jiného soud s právním zástupcem
komunikoval, např. zasílal mu vyjádření protistrany a jiné a jistě by tak nečinil, pokud by plná
moc ve spise založena nebyla. Mimo jiných listin byl ke kasační stížnosti připojen opis plné
moci ze dne 23. 4. 2004, kterou stěžovatelka zmocňuje advokáta JUDr. Martina Mičkeho
k zastupování ve věci žaloby proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí. Závěrem
stěžovatelka navrhla, aby napadené usnesení Mě stského soudu v Praze bylo zrušeno a věc
vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 4 Cad 35/2004 zjistil Nejvyšší správní soud
tyto pro jeho rozhodnutí podstatné skutečnosti: Žaloba proti rozhodnutí Ministerstva práce
a sociálních věcí ze dne 28. 1. 2004 č. j. 2004/1218-44 byla podána faxem dne 20. 4. 2004,
toto faxové podání pak bylo potvrzeno písemným podáním shodného obsahu doručeným
osobně Městskému soudu v Praze dne 23. 4. 2004 v 12.20 hod. Ve spisu není doloženo,
že by k tomuto podání byla připojena plná moc udělená stěžovatelkou advokátu
JUDr. Martinu Mičkemu, který jejím jménem úkon učinil. Advokátu JUDr. Martinu Mičkemu
pak Městský soud v Praze adresoval výzvu podle ust. §51 odst. 1 s. ř. s. a doručil
mu současně i vyjádření žalovaného správního orgánu. Podáním ze dne 22. 6. 2004,
doručeným dne 24. 6. 2004, pak vyzval soud stěžovatelku k doložení plné moci advokátu,
který za ní činí úkony v řízení a stanovil jí k tomu lhůtu 10-ti dnů. Usnesením ze dne
15. 7. 2004, doručeným dne 29. 7. 2004, pak vyzval soud k předložení plné moci i advokáta
JUDr. Martina Mičkeho, kterému stanovil k tomuto úkonu 15-ti denní lhůtu. Poučil
ho zároveň o následcích nesplnění výzvy. Stěžovatelka ani jmenovaný advokát na uvedené
výzvy soudu nijak nereagovali.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost není důvodná. Byť to stěžovatelka výslovně neuvádí, lze z obsahu kasační
stížnosti dovodit, že důvod pro její podání lze subsumovat pod ust. §103 odst. 1 písm. e)
s. ř. s., tj. namítá nezákonnost usnesení o odmítnutí návrhu. Pochybení Městského soudu
v Praze spatřuje v tom, že dospěl k závěru o nedostatku podmínek řízení o žalobě, ačkoliv
tyto podmínky byly splněny. Nejvyšší správní soud však názor stěžovatelky v tomto bodu
nesdílí. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu byla podána jménem stěžovatelky
advokátem JUDr. Martinem Mičkem, který vystupoval jako její zástupce. Jeho povinností
tedy bylo při podání žaloby prokázat, že k tomuto úkonu byl stěžovatelkou zmocněn. Ve spisu
Městského soudu v Praze sp. zn. 4 Cad 35/2004 však takováto plná moc založena není,
záznam podatelny Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2004 neprokazuje, že k písemnému
podání žaloby byla skutečně připojena. Nedostatek průkazu plné moci je odstranitelným
nedostatkem podmínek řízení a Městský soud v Praze proto postupoval v souladu s ust. §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s., pokud stěžovatelku a poté i advokáta JUDr. Martina Mičkeho
k předložení plné moci vyzval. Jestliže jmenovaní, byť byli přesvědčeni o tom, že plná moc
k písemnému vyhotovení žaloby připojena byla, na výzvu nereagovali (zvláště advokát
JUDr. Martin Mičke, který úkon podání žaloby učinil a který byl usnesením poučen
i o následcích nesplnění výzvy), nemohl Městský soud v Praze dospět k jinému závěru,
než že svojí povahou odstranitelný nedostatek podmínek řízení se nepodařilo odstranit,
a žalobu podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout. K tomu Nejvyšší správní soud
jen pro úplnost uvádí, že postup Městského soudu v Praze při odstraňování nedostatku
podmínek řízení by byl zajisté procesně efektivnější, kdyby tak soud učinil již po podání
žaloby a nikoliv až poté, kdy advokátu JUDr. Martinu Mičkemu zaslal současně žádost
o vyjádření k postupu podle §51 o. s. ř. a vyjádření žalovaného správního orgánu, nicméně
z této skutečnosti samotné nelze vyvodit důkaz, že plná moc k podané žalobě připojena byla.
To ostatně neprokazuje ani opis plné moci ze dne 23. 4. 2004 připojený stěžovatelkou
ke kasační stížnosti, neboť ani na ní se nenalézá razítko podatelny Městského soudu v Praze,
které by osvědčovalo, že její originál byl připojen k písemnému podání žaloby. Vzhledem
k tomu, že řízení o kasační stížnosti je svojí povahou řízením o mimořádném opravném
prostředku proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, nemá dodatečné předložení plné
moci k řízení o žalobě na posouzení zákonnosti napadeného usnesení Městského soudu
v Praze žádný vliv. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ust. §110 odst. 1
s. ř. s. zamítl.
Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení
ze zákona. Úspěšnému správnímu orgánu pak nevznikly náklady řízení přesahující rámec
jeho běžné úřední činnosti, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že mu náhradu nákladů
řízení nepřiznal (§60 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 8. června 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu