ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.128.2005
sp. zn. 3 Azs 128/2005 – 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: A. N.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2005 č. j. 46 Az 28/2004 – 44,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou k poštovní přepravě dne 31. 1. 2005 se žalobce domáhá
zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2005 č. j. 46 Az 28/2004 – 44
o zamítnutí návrhu žalobce na ustanovení zástupce soudem pro řízení o kasační stížnosti
žalobce směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2004 č. j. 46 Az
28/2004 - 32.
Z předloženého soudního spisu plyne, že citované usnesení Krajského soudu v Praze,
ve kterém byl žalobce řádně poučen o možnosti podat ve lhůtě dvou týdnů po jeho doručení
kasační stížnost, bylo žalobci doručeno ve smyslu §46 odst. 3, §50b odst. 1 a §50c odst. 4
zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s §42
odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) dne 10. 1. 2005.
Podle ustanovení §46 odst. 1 o. s. ř. soud předá písemnost určenou fyzické osobě
k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa,
kde se zdržuje. Podle odst. 3 téhož ustanovení nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese
uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán
písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou uloží.
§50b odst. 1 stanoví, že doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil,
se považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit,
neboť v místě doručování nebo, jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl
příjemce. Byla-li však doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, platí
za den uložení písemnosti den, kterým je připravena v místě uložení pro adresáta
k vyzvednutí.
Ustanovení §50c odst. 1 uvádí, že pokud byla písemnost uložena, zanechá se v místě
doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle §50c odst. 4 nebude-li
uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena
do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl.
V projednávaném případě byla zásilka s usnesením Krajského soudu v Praze
doručována žalobci na adresu P. 9 – B., P. 569 (místo, na kterém se žalobce zdržoval v době
podání kasační stížnosti směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 5. 10. 2004
č. j. 46 Az 28/2004 - 32) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Jelikož žalobce
nebyl na této adrese zastižen a jiné místo pro doručování nebylo známo, byla písemnost
uložena u provozovatele poštovních služeb dne 7. 1. 2005 a žalobci byla v místě doručování
zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. Žalobce si písemnost v třídenní úložní době nevyzvedl,
proto je ze den doručení usnesení považován den 10. 1. 2005.
Z předloženého soudního spisu také vyplývá, že žalobce si u Krajského soudu v Praze
předmětné usnesení osobně převzal dne 26. 1. 2005.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená
podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek její lhůty; připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním
dnem lhůty dle odst. 3 citovaného ustanovení nejblíže následující pracovní den. Podle §40
odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu
nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence,
anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
V daném případě byl dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů den doručení
usnesení, tj. pondělí 10. 1. 2005, a posledním dnem dvoutýdenní lhůty pro podání kasační
stížnosti tak bylo pondělí 24. 1. 2005. Kasační stížnost však byla žalobcem podána teprve dne
31. 1. 2005.
Zákonnost postupu Krajského soudu v Praze při doručování usnesení žalobce v kasační
stížnost nezpochybnil. Skutečnost, že si žalobce usnesení, které již bylo doručeno, později
osobně vyzvedl u krajského soudu, nemá na běh lhůty k podání kasační stížnosti žádný vliv.
Protože byla kasační stížnost podána opožděně, Nejvyšší správní soud ji podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. května 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu