ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.145.2005
sp. zn. 3 Azs 145/2005 - 92
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci
žalobkyně T. G., zastoupené JUDr. Milošem Macků, advokátem se sídlem Mahenova 13,
Blansko, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
11. 9. 2003, čj. OAM-2791/VL-11-ZA05-2003, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn.
55 Az 831/2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
7. 12. 2004, čj. 55 Az 831/2003 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Odměna advokáta JUDr. Miloše Macků se u r č u je částkou 2150 Kč.
Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví tohoto rozsudku nebyl žalobkyni (dále
též „stěžovatelka“) udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“); současně bylo žalovaným rozhodnuto o tom,
že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování podle §91 zákona o azylu.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 12. 2004, čj. 55 Az 831/2003 - 45, byla
zamítnuta žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného. Ve včasné kasační stížnosti
stěžovatelka uvedla, že žalovaný v řízení o udělení azylu porušil §3 odst. 4, §32 odst. 1, §34
odst. 1 a §46 spr. ř. Dále se stěžovatelka odvolala na čl. 43 a čl. 53 Příručky postupů a kritérií
pro určování právního postavení uprchlíků s tím, že žádá zrušení rozsudku Krajského soudu
v Ostravě a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně stěžovatelka požádala
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2005, čj. 55 Az 831/2003 - 69, byl
stěžovatelce ustanoven zástupcem advokát JUDr. Miloš Macků. Usnesením ze dne
12. 5. 2005, čj. 55 Az 831/2003 - 81, jej Krajský soud v Brně vyzval, aby ve lhůtě jednoho
měsíce ode dne doručení usnesení uvedl, v jakém rozsahu a z jakých konkrétních důvodů
je kasační stížnost podávána, v čem stěžovatelka spatřuje porušení §3 odst. 4, §32 odst. 1,
§34 odst. 1 a §46 spr. ř. žalovaným v řízení o udělení azylu s tím, že v případě neodstranění
vad kasační stížnosti může být kasační stížnost odmítnuta.
V doplnění kasační stížnosti ze dne 31. 5. 2005 zástupce stěžovatelky zopakoval
obecná tvrzení z kasační stížnosti, přičemž opět pouze citoval zákonný text příslušných
ustanovení správního řádu, v nichž stěžovatelka spatřuje pochybení žalovaného. Zástupce
stěžovatelky v obecné rovině poukázal také na čl. 43 a čl. 53 Příručky postupů a kriterií
pro určování právního postavení uprchlíků.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti namítl, že tvrzení stěžovatelky
jsou i po doplnění kasační stížnosti obecná, neboť nejsou podložena důvody a argumenty.
Proto žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti a nepřiznání odkladného účinku.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že o kasační stížnosti nemůže věcně jednat
a musel ji odmítnout z následujících důvodů.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost nesplňuje náležitosti pro to,
aby na jejím základě bylo možné rozhodnutí krajského soudu věcně přezkoumat. Pouhý
obecný odkaz na §3 odst. 4, §32 odst. 1, §34 odst. 1 a §46 spr. ř. a citace některých
mezinárodněprávních dokumentů neumožňují Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost
věcně projednat, neboť v těchto odkazech nelze spatřovat důvody kasační stížnosti.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát, jenž byl vyzván
k odstranění vad kasační stížnosti tak, aby uvedl, v jakých skutečnostech spatřuje porušení §3
odst. 4, §32 odst. 1, §34 odst. 1 a §46 spr. ř. Usnesení obsahovalo řádné poučení o možnosti
odmítnutí kasační stížnosti v případě neodstranění vad podle §37 odst. 5 s. ř. s. použitého
obdobně podle §106 odst. 1 poslední věta s. ř. s. Doplnění kasační stížnosti, které soudu
zaslal zástupce stěžovatelky, však nelze považovat za řádné doplnění kasační stížnosti,
k němuž byl zástupce stěžovatelky soudem vyzván. Zástupce stěžovatelky se totiž namísto
uvedení skutečností, v nichž jsou spatřována porušení uvedených ustanovení, omezil
pouze na zopakování obecných tvrzení, na základě nichž Nejvyšší správní soud nemohl
rozhodnutí Krajského soudu v Brně přezkoumat.
Takovou kasační stížností se tedy Nejvyšší správní soud nemohl zabývat,
neboť v ní nebyl dán rozsah přezkumu rozsudku soudu prvního stupně. Nejvyšší správní soud
přitom není povinen ani oprávněn sám vyhledávat možné důvody nezákonnosti rozhodnutí
soudu prvního stupně. Pouhá citace ustanovení správního řádu a některých
mezinárodněprávních dokumentů nepředstavuje důvody kasační stížnosti. Zastoupená
stěžovatelka byla Krajským soudem v Brně vyzvána k odstranění vad kasační stížnosti
a řádně poučena o možnosti odmítnutí kasační stížnosti v případě, že tak neučiní. Kasační
stížnost však nebyla doplněna v rozsahu, který by umožnil zdejšímu soudu přezkoumat
zákonnost napadeného rozhodnutí krajského soudu nebo přezkoumat vady řízení
před tímto soudem. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že přes výzvu soudu a poučení
o možných následcích nebyly odstraněny vady kasační stížnosti a tato skutečnost představuje
nedostatek, pro který není možné v řízení o kasační stížnosti dále pokračovat.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatelky podle §37 odst. 5 s. ř. s.
použitého obdobně podle §106 odst. 1 poslední věta s. ř. s. odmítl. Za této procesní situace
se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle §60 odst. 3 s. ř. s. použitého
přiměřeně podle §120 s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti nemá
žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelce byl
pro toto řízení před soudem ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové
výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7 s. ř. s., §120 s. ř. s.). Soud proto určil
odměnu advokátovi částkou 2 x 1000 Kč za dva úkony právní služby – první porady
s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení a doplnění kasační stížnosti ze dne
31. 5. 2005 a dále 2 x 75 Kč paušální náhrady hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 3
písm. f), §7, §11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, celkem 2150 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu