ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.148.2004
sp. zn. 3 Azs 148/2004 - 45
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobců: a) L. P.,
b) nezl. R. P., zastoupeného zákonnou zástupkyní L. P, právně zastoupeni JUDr. Hanou
Fučíkovou, advokátkou se sídlem Praha 4, nám. bratří Synků 4, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobců
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2003 č. j. 8 Az 164/2003 - 22
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni žalobců advokátce JUDr. Haně Fučíkové
se p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1075 Kč. Tato částka
jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 1 měsíce od právní
moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 11. 2003 č. j. 8 Az 164/2003 - 22 zamítl
návrh na ustanovení zástupce žalobcům (dále i „stěžovatelé“) v řízení o žalobě podané
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2003 č. j. OAM-11123/VL-11-K04-2001,
kterým nebyl žalobcům udělen azyl dle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.
V odůvodnění usnesení krajský soud mimo jiné uvedl, že ze spisového materiálu ve věci
je patrno, že žalobci v souladu s poučením správního orgánu využili svého oprávnění domáhat
se přezkoumání rozhodnutí žalovaného soudem a jimi podaná žaloba má zákonem
požadované náležitosti, zejména obsahuje označení napadeného rozhodnutí, obsahuje důvody
a námitky, které žalobce k podání žaloby vedly, obsahuje i výrok rozsudku. Žalobci
dle městského soudu svými vlastními úkony učinili vše, co mohli podle právních předpisů
učinit k ochraně svých práv, dostatečně kvalifikovaným způsobem se obrátili na soud, v řízení
o žalobě není právní zastoupení žalobce povinné. Dle názoru městského soudu není dána
podmínka potřebnosti k ochraně práv žalobců, jejíž splnění zákon vyžaduje k tomu,
aby mohlo být žádosti žalobců vyhověno. Nesplnění této podmínky má za následek,
že městský soud se již nezabýval druhou zákonem stanovenou podmínkou – splněním
podmínek pro osvobození od soudních poplatků.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podali stěžovatelé včas kasační
stížnost. Stěžovatelé mají za to, že soud v rozporu s ustanovením §35 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen “s. ř. s.“) rozhodl, že u nich nejsou splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stěžovatelé dále uvedli, že jsou nemajetní
a zástupce nutně potřebují k ochraně svých práv, neboť v rámci řízení o přezkoumání
rozhodnutí žalovaného se kdykoliv v jeho průběhu mohou vyskytnout právní problémy,
které vzhledem k tomu, že stěžovatelé postrádají právnické vzdělání a navíc jsou cizinci,
nejsou schopni řešit. Stěžovatelé navrhují, aby Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že kasační
stížnosti se vyhovuje.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené
usnesení Městského soudu v Praze a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatelé v kasační stížnosti výslovně neoznačili zákonný důvod jejího podání,
avšak z obsahu kasační stížnosti lze usuzovat, že je podána z důvodu uvedeného v ustanovení
§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem, neboť stěžovatelé se domnívají, že městský soud
v předcházejícím řízení rozhodl (zamítl jejich návrh na ustanovení zástupce) v rozporu
s ustanovením §35 odst. 7 s. ř. s.
Podle ustanovení §35 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli (žalobci),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z uvedeného
zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze na základě jeho návrhu ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky, a to podmínka, že jde o účastníka,
u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a také podmínka,
že je to třeba k ochraně jeho zájmů. V projednávané věci si městský soud před vydáním
napadeného usnesení vyžádal od žalobců doklady potvrzující jejich osobní, majetkové
a výdělkové poměry, hodnocení splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků
však již neprovedl, neboť dospěl k závěru, že v projednávané věci není splněna podmínka
druhá, tj. potřeba ochrany práv žalobců.
Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením věci městským soudem ztotožňuje.
V řízení, kde není zastoupení advokátem povinné (mezi takové patří i řízení před Městským
soudem v Praze ve věci azylové), bude advokát ustanoven soudem účastníku k ochraně
jeho zájmu tehdy, jde-li o věc po stránce skutkové nebo právní složitou a jestliže potřeba
ochrany práv a zájmů účastníka v soudním řízení vyjde najevo, například z jeho
nekvalifikovaných podání, jímž se obrací na soud apod. Vzhledem k tomu, že nejvyšší nároky
po stránce odborné klade na účastníka řízení formulování samotného návrhu (žaloby),
kterou je navíc nutno podat v poměrně krátkém časovém úseku, je právě obsahová a formální
úroveň sepsané žaloby jedním z kritérií pro závěr soudu o potřebě ochrany zájmu účastníka.
Nutno však konstatovat, že dalším takovým kritériem je především konkrétní procesní situace
účastníka řízení. V projednávané věci lze souhlasit s názorem městského soudu, že stěžovateli
podaná žaloba proti rozhodnutí žalovaného veškeré náležitosti podle §71 odst.1 s. ř. s.
obsahovala, neboť kromě náležitostí obecných, tj. především označení účastníků řízení -
stěžovatelů, obsahovala též označení napadeného rozhodnutí, označení výroku rozhodnutí,
které je žalobou napadáno, včetně žalobních bodů, z nichž je patrno, z jakých důvodů jsou
považovány napadené výroky rozhodnutí za nezákonné, a rovněž perfektní návrh výroku
rozsudku. Za takové situace neměl městský soud důvod k pochybnostem o způsobilosti
stěžovatelů hájit před soudem své zájmy. Nejvyšší správní soud tak souhlasí s městským
soudem, že stěžovatelé využili kvalifikovaným způsobem svých práv k ochraně svých zájmů,
prokázali dobrou orientaci v právním řádu a jejich procesní situace není taková, aby soud
shledal důvody pro to, aby jim ustanovil zástupce, když v tomto řízení není právní zastoupení
povinné.
K námitce stěžovatelů, že v rámci řízení o přezkoumání rozhodnutí žalovaného
se kdykoliv mohou vyskytnout právní problémy, které oni nebudou schopni sami řešit,
Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatelům nebrání nic v tom, aby v případě, že v dalším
průběhu řízení u Městského soudu v Praze potřeba zastoupení advokátem vyvstane, podali
nový návrh na ustanovení zástupce s uvedením důvodů, které je k takovému návrhu vedou.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud neshledal důvod podání kasační
stížnosti dle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. oprávněným, proto kasační stížnost
jako nedůvodnou zamítl dle §110 odst. 1 s. ř. s.
Jelikož stěžovatelé neměli ve věci úspěch, nemají právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti ze zákona (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.). Žalovaný měl ve věci
úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující rámec jeho běžné
úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (§60 odst. 1
ve spojení s §120 s. ř. s.).
Městský soud v Praze stěžovatelům ustanovil zástupcem advokáta pro řízení o kasační
stížnosti, náklady řízení v tomto případě hradí stát. Náklady spočívají v odměně za jeden úkon
právní služby v částce 1000 Kč (§7, §9 odst. 3 písm. f) a §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky
č. 177/1996 Sb., v platném znění) a v náhradě hotových výdajů v částce 75 Kč (§13 odst. 3
téže vyhlášky), celkem 1075 Kč. Tato částka bude zaplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu k rukám zástupkyně JUDr. Hany Fučíkové do 1 měsíce od právní moci rozsudku
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu