ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.152.2005
sp. zn. 3 Azs 152/2005 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: O.
B., zastoupeného JUDr. Miroslavem Juračkou, advokátem se sídlem Liberec, Dr. E. Beneše
4/12, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační
stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 12. 10.
2004, č. j. 59 Az 323/2003 – 30,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 12. 10. 2004 zamítl Krajský soud v Ústí na Labem, pobočka
v Liberci, žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 26. 3. 2003, č. j. OAM-1539/VL-
02-P10-2001. Rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobci udělen azyl podle ust. §12, §13
odst. 1 a 2 a §14 zák. č. 325/1999 Sb. a zároveň bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje
překážka vycestování podle §91 cit. zákona. Rozsudek krajského soudu byl doručen
právnímu zástupci žalobce advokátu JUDr. Miroslavu Juračkovi do vlastních rukou dne
8. 11. 2004.
Kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka
v Liberci, ze dne 12. 10. 2004 byla podána dne 15. 12. 2004. Žalobce v něm namítal,
že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a dovozoval tak naplnění důvodu
kasační stížnosti podle ust. §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Zároveň poukázal na skutečnost,
že v době nařízení jednání a doručování napadeného rozhodnutí se nezdržoval na adrese v L.
a nemohl být tedy svým právním zástupcem zpraven o tom, že se bude konat jednání,
resp. nebylo mu možno předat informaci o vydání napadeného rozsudku.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do 2 týdnů po doručení
rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost byla žalobcem podána opožděně. Jak bylo již uvedeno výše, zástupci
žalobce byl napadený rozsudek doručen dne 8. 11. 2004. Posledním dnem lhůty k podání
kasační stížnosti tak byl den 22. 11. 2004. Zákonná lhůta uběhla žalobci marně. Skutečnost,
že se žalobce nezdržoval v L. a nemohl být svým zástupcem zpraven o vydání napadeného
rozsudku, je pro posouzení běhu zákonné lhůty bez významu. Nejvyšší správní soud proto
kasační stížnost žalobce jako opožděnou podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl.
S ohledem na rozhodnutí ve věci nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o žádosti žalobce o
přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.)
V Brně dne 3. srpna 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu