ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.23.2005
sp. zn. 3 Azs 23/2005 – 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci ž a l ob k yň:
a) O. E., a b) O. E., obě zastoupené JUDr. Eliškou Markovou, advokátkou se sídlem Praha 2,
Londýnská 55, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2004, č.j. 6 Az
199/2003 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobkyň advokátce JUDr. Elišce Markové
se p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2150 Kč. Tato částka bude
jmenované vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 1 měsíce
od právní moci tohoto usnesení. Náklady právního zastoupení žalobkyň nese
stát.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadly obě žalobkyně (dále jen „stěžovatelky“)
rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2004, kterým byla zamítnuta jejich žaloba
proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM-853/AŘ-2002. Uvedeným
rozhodnutím byl zamítnut rozklad žalobkyň a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne
26. 7. 2001, kterým žalobkyním nebyl udělen azyl podle ust. §12, §13 odst. 1 a 2 a §14
zákona č. 325/1999 Sb. a zároveň bylo vysloveno, že se na ně nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 cit. zákona. V podané kasační stížnosti obě stěžovatelky vytýkaly
různá pochybení správnímu orgánu, důvody kasační stížnosti podle ust. §103 s. ř. s.
však neuvedly. Závěrem navrhly zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci Městskému
soudu v Praze k dalšímu projednání. Požádaly zároveň o ustanovení právního zástupce z řad
advokátů a tlumočníka do ruského jazyka.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2004 byla zástupkyní stěžovatelek
pro řízení o kasační stížnosti ustanovena advokátka JUDr. Eliška Marková. Dalším usnesením
Městského soudu v Praze ze dne 1. 3. 2005 pak byly stěžovatelky prostřednictvím
své zástupkyně vyzvány, aby doplnily kasační stížnost o uvedení důvodů, z jakých rozsudek
Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2004 napadají. K tomu jim byla poskytnuta lhůta
1 měsíce od doručení usnesení, zároveň byly poučeny o následcích nesplnění výzvy. Kasační
stížnost byla posléze doplněna dalším podáním stěžovatelek ze dne 4. 4. 2005, v němž však
vytýkaný nedostatek nebyl odstraněn.
Podle ust. §106 odst. 3 s. ř. s, nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení, kterým byl
stěžovatel vyzván k doplnění podání. V této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost
na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
Podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo k odstranění vad podání a stanovit k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí
být podatel ve výzvě poučen.
Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost obou stěžovatelek je zatížena vadami, pro které není možno pokračovat
v řízení. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. §103 s. ř. s.
Tyto důvody tedy musí být v kasační stížnosti řádně specifikovány, neboť podle ust. §109
odst. 3 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud při své přezkumné činnosti těmito důvody vázán.
Kasační stížnost stěžovatelek však žádné důvody dle ust. §103 s. ř. s. neobsahuje a tyto
nebyly doplněny ani poté, co byly stěžovatelky k odstranění uvedeného nedostatku vyzvány,
byla jim poskytnuta zákonná lhůta a poučeny o následcích nesplnění výzvy. Nejvyšší správní
soud proto kasační stížnost podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s. odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Ustanovené zástupkyni
stěžovatelek advokátce JUDr. Elišce Markové pak přiznal odměnu za zastupování za dva
hlavní úkony právní služby podle ust. §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové
výši 2000 Kč a 2x režijní paušál podle ust. §13 cit. vyhlášky v celkové výši 150 Kč, úhrnem
tedy 2150 Kč. Náklady právního zastoupení stěžovatelek nese stát.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 11. května 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu