ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.247.2005
sp. zn. 3 Azs 247/2005 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobců
a) I. P., b) nezl. A. P., c) nezl. D. P., nezletilí žalobci ad b) a c) zastoupeni matkou –
žalobkyní ad a) jako svou zákonnou zástupkyní, proti žalovanému Ministerstvu vnitra,
odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7,
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2004, č. j. OAM-6469/VL-20-HA08-2003,
vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Az 326/2004, o kasační stížnosti žalobců
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2004, č. j. 24 Az 326/2004 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 14. 1. 2005 u Krajského soudu v Ostravě
se žalobci (dále též „stěžovatelé“) domáhali zrušení rozsudku tohoto soudu ze dne
11. 11. 2004, č. j. 24 Az 326/2004 - 25, jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 4. 2004, č. j. OAM-6469/VL-20-HA08-2003. Uvedeným rozhodnutím
nebyl žalobcům udělen azyl podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a bylo rozhodnuto o tom, že se na žalobce nevztahuje
překážka vycestování podle §91 zákona o azylu. Stěžovatelé v kasační stížnosti uvedli,
že ji podávají z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. a požádali soud o ustanovení
zástupce pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelé neuvedli v kasační stížnosti místo svého pobytu,
musel Krajský soud v Ostravě tuto skutečnost zjišťovat. Dne 19. 1. 2005 zjistil soud
z evidence žalovaného, že stěžovatelé dne 5. 1. 2005 opustili P. s. H. Dne 24. 1. 2005 sdělilo
soudu Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, že stěžovatelé dne 5. 1. 2005
svévolně opustili P. s. H. a nelze zjistit, zda vycestovali z území České republiky či zda zde
nadále pobývají.
Jelikož stěžovatelé byli neznámého pobytu, byla jim usnesením Krajského soudu
v Ostravě ze dne 26. 1. 2005, č. j. 24 Az 326/2004 - 38, podle §29 odst. 3 o. s. ř. použitého
přiměřeně podle §64 s. ř. s. ustanovena k ochraně jejich práv opatrovnicí paní Bc. D. B.,
pracovnice Krajského soudu v Ostravě. Toto usnesení nabylo právní moci dne 14. 2. 2005.
Krajský soud v Ostravě však následně zjistil z evidence cizinecké policie (č. l. 40),
že stěžovatelka ad a) od 25. 1. 2005 pobývá na adrese P.569, P. – B.. Tím odpadl důvod, pro
který byla stěžovatelům ustanovena opatrovnice a krajský soud proto mohl jednat přímo se
stěžovatelkou ad a) zastupující i své nezletilé děti – stěžovatele ad b) a c). Proto byl
stěžovatelce ad a) Krajským soudem v Ostravě dne 17. 3. 2005 na uvedenou adresu zaslán
formulář prohlášení o osobních a majetkových poměrech, nezbytný pro posouzení
předpokladu osvobození od soudních poplatků, což je jedna ze skutečností, kterou musí soud
zkoumat při rozhodování o ustanovení zástupce. Formulář byl zaslán ve trojím vyhotovení pro
stěžovatelku ad a) i pro její nezletilé děti a průvodní dopis byl opatřen překladem do
rumunského jazyka. Stěžovatelka ad a) však nebyla při pokusu o doručování na uvedené
adrese zastižena; proto byla zásilka dne 18. 3. 2005 uložena a dne 5. 4. 2005 vrácena zpět
soudu s tím, že si ji stěžovatelka ad a) v úložní lhůtě nevyzvedla; zásilka tedy byla doručena
právní fikcí podle §46 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §50c odst. 4 o. s. ř. použitých přiměřeně
podle §64 s. ř. s. dnem 21. 3. 2005. Krajský soud v Ostravě proto usnesením ze dne 18. 4.
2005, č. j. 24 Az 326/2004 - 47, zamítl žádost stěžovatelů o ustanovení zástupce. Toto
usnesení bylo stěžovatelce ad a) doručeno rovněž právní fikcí dne 25. 4. 2005. Usnesením
Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 5. 2005, č. j. 24 Az 326/2004 -51, byli stěžovatelé
vyzváni k uvedení důvodů kasační stížnosti a k předložení plné moci udělené advokátovi pro
řízení o kasační stížnosti s tím, že v případě neodstranění uvedených nedostatků bude kasační
stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelům doručeno právní fikcí podle §46 odst. 3
o. s. ř. ve spojení s §50c odst. 4 o. s. ř. použitých přiměřeně podle §64 s. ř. s. dne 30. 5.
2005.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů
vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelé přes výzvu k doložení zastoupení advokátem
poté, co bylo soudem rozhodnuto o neustanovení zástupce stěžovatelům pro řízení o kasační
stížnosti, nepředložili plnou moc udělenou advokátovi; sami přitom nemají vysokoškolské
právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie. Povinné zastoupení advokátem –
případně vlastní vysokoškolské právnické vzdělání stěžovatele – je přitom podmínkou řízení
o kasační stížnosti, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat. Nejvyšší správní soud
proto kasační stížnost odmítl pro nesplnění uvedené podmínky řízení podle §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s. užitého přiměřeně podle §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. srpna 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu