ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.279.2004
sp. zn. 3 Azs 279/2004 - 41
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci
žalobkyně: T. P., zastoupené JUDr. Jiřím Macháčkem advokátem se sídlem Praha 11,
Brodského 1678, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Az 21/2004, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného
ze dne 27. 1. 2004 č. j. OAM-1982/VL-07-P25-2000, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2004 č. j. 11 Az 21/2004 – 10,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2004 č. j. 11 Az 21/2004 - 10
se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 3. 2004 č. j. 11 Az 21/2004 - 10 zamítl
návrh na ustanovení zástupce žalobkyni (dále i „stěžovatelka“) v řízení o žalobě podané
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2004 č. j. OAM-1982/VL-07-P25-2000,
kterým nebyl žalobkyni udělen azyl dle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.
V odůvodnění usnesení Městský soud v Praze mimo jiné uvedl, že zákon jako jednu
z podmínek pro vyhovění návrhu na ustanovení zástupce stanoví skutečnost, že je ustanovení
zástupce třeba k ochraně práv žadatele. Po posouzení věci dospěl Městský soud v Praze
k závěru, že v tomto stádiu řízení tato podmínka splněna není. Ze spisového materiálu
je dle soudu patrno, že žalobkyně v souladu s poučením správního orgánu využila
svého oprávnění domáhat se přezkoumání rozhodnutí žalovaného soudem a jí poda ná žaloba
má zákonem požadované náležitosti, zejména obsahuje označení napadeného rozhodnutí,
obsahuje důvody a námitky, které žalobkyni k podání žaloby vedly, obsahuje i výrok
rozsudku. Navíc rozšíření žalobních bodů po uplynutí zákonem stanovené lhůty pro podání
žaloby je podle §72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen “s. ř. s.“)
vyloučeno. Žalobkyně tedy svými vlastními úkony učinila vše, co mohla podle právních
předpisů učinit k ochraně svých práv, dostatečně kvalifikovaným způs obem se obrátila
na soud, v řízení o žalobě není právní zastoupení žalobkyně povinné. Dle názoru Městského
soudu v Praze není dána podmínka potřebnosti k ochraně práv žalobkyně, jejíž splnění zákon
vyžaduje k tomu, aby mohlo být žádosti žalobkyně vyhověno. Nesplnění této podmínky
má za následek, že soud se již nezabýval druhou zákonem stanovenou podmínkou – splněním
podmínek pro osvobození od soudních poplatků.
Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podala stěžovatelka včas kasační
stížnost, ve které projevila nesouhlas s usnesením a citovala část odst. 2 čl. 37 Listiny
základních práv a svobod o tom, že každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy,
a to od počátku řízení. Stěžovatelka navrhla zrušit napadené usnesení Městského soudu
v Praze a ustanovit jí právního zástupce.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené
usnesení Městského soudu v Praze a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Stěžovatelka v kasační stížnosti výslovně neoznačila zákonný důvod jejího podání,
avšak z obsahu kasační stížnosti lze usuzovat, že je podána z důvodu uvedeného v ustanovení
§103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem, neboť stěžovatelka se domnívá, že má od počátku řízení
u Městského soudu v Praze právo na právní pomoc v tomto řízení.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že právo na právní pomoc zakotvené v ustanovení
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod patří k základním zásadám spravedlivého
soudního procesu, přičemž zároveň dodává, že tomuto právu nekoresponduje povinnost soudu
ustanovit účastníku soudního ř ízení zástupce v případech, kdy zákonem není vyžadováno
povinné právní zastoupení účastníka řízení. Pro řízení o žalobách ve správním soudnictví platí
ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s., podle kterého může předseda senátu navrhovateli (žalobci),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z uvedeného
zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze na základě jeho návrhu ustanovit
zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky, a to podmínka, že jde o účastníka,
u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a také podmínka,
že je to třeba k ochraně jeho zájmů.
Nejvyšší správní soud má za to, že v projednávané věci Městský soud v Praze
nedostatečně posoudil právě podmínku potřebnosti ustanovení zástupce k ochraně zájmů
stěžovatelky. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu je nutno uvést,
že potřebu ochrany práv v řízení před soudem totiž nelze omezovat toliko na podání žaloby
samotné či na stanovení žalobních bodů, v jejichž mezích má soud žalobu projednat,
ani na rozšíření či doplnění žaloby o důvody nové. Skutečnostmi, které nutně měly být
při rozhodování o stěžovatelčině návrhu na ustan ovení zástupce zjišťovány,
jsou jak hmotněprávní charakter projednávané věci, tak stěžovatelčiny osobnostní a faktické
poměry včetně úrovně jejího legitimně očekávatelného a předvídatelného podvědomí
o hmotných a procesních právech, která pro ní z včas podané žaloby vyplývají.
Těmito skutečnostmi se však Městský soud v Praze nezabýval a otázku potřebnosti
ustanovení zástupce zkoumal nesprávně pouze ve vztahu k případnému rozšiřování žalobních
bodů.
Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal oprávněným důvod podané
kasační stížnosti dle ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť usnesení Městského
soudu v Praze je nezákonné pro nesprávné posouzení právní otázky ohledně potřeby
ustanovení zástupce k ochraně práv žalobkyně v řízení o žalobě soudem v předcházejícím
řízení.
Z důvodů v tomto rozsudku uvedených Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek
Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.),
v němž je tento soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem
ve smyslu ustanovení §110 odst. 3 s. ř. s. V novém rozhodnutí rozhodne Městský soud
v Praze i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle ustanovení §110 odst. 2 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu