ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.33.2005
sp. zn. 3 Azs 33/2005 – 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: Y. M.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 8. 2004 č. j. 64 Az
26/2004 – 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 3. 8. 2004 č. j. 64 Az 26/2004 - 22 zamítl
žalobu podanou žalobcem proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 1. 2004 č. j. OAM-115/VL-
07-17-2004, kterým byla žádost žalobce o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná
dle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů.
Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal žalobce včas kasační
stížnost, ve které požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce z řad advokátů
pro řízení o kasační stížnosti. Jak dokládá předložený soudní spis krajský soud zaslal žalobci
na jím uvedenou adresu v kasační stížnosti formulář „vyjádření o osobních, výdělkových
a majetkových poměrech“ a vyzval jej, aby formulář řádně vyplněný a podepsaný zaslal
soudu zpět ve stanovené lhůtě 10 dnů. Zásilka s uvedeným formulářem byla žalobci
doručena ve smyslu §46 odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, v platném znění
ve spojení s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
dne 27. 9. 2004. Ze soudní spisu plyne, že žalobce si později zásilku fakticky převzal na poště
(dne 13. 10. 2004), žádným způsobem však na ni nereagoval.
Dne 16. 10. 2004 krajský soud usnesením č. j. 64 Az 26/2004 - 36 rozhodl, že žalobci
se zástupce z řad advokátů neustanovuje, neboť žalobce neosvědčil své majetkové a osobní
poměry, proto soud nemohl posoudit předpoklady pro použití ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s.
Zároveň krajský soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení usnesení
doložil do spisu plnou moc udělenou advokátovi, která jej bude zastupovat v řízení o kasační
stížnosti a doplnil údaj o tom, kdy mu byl napadený rozsudek doručen, důvody kasační
stížnosti dle ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s. a v jakém rozsahu rozsudek napadá. Žalobce
byl také poučen, že nebude-li uvedené soudu doloženo ve stanovené lhůtě, může být řízení
o kasační stížnosti odmítnuto. Citované usnesení bylo žalobci doručeno dne 23. 11. 2004,
žalobce však nadále zůstal ve věci nečinný.
Kasační stížnost byla podána osobou oprávněnou (§102 s. ř. s.) a byla podána včas
(§129 odst. 3 poslední věta s. ř. s.). Kasační stížnost však neobsahovala zákonem požadované
náležitosti, především údaj o tom, v jakém rozsahu žalobce rozsudek krajského soudu napadá,
a jaké jsou její důvody ve smyslu §103 odst. 1 s. ř. s. Žalobce nebyl zastoupen advokátem,
i když v řízení o kasační stížnosti je toto zastoupení za podmínek §105 odst. 2 s. ř. s povinné.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele (v tomto případě
žalobce) k opravě nebo odstranění vad podání (v tomto případě kasační stížnosti) a stanoví
k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude
možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne,
nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
V podané kasační stížnosti žalobce sice požádal krajský soud o ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti, soud mu jej však z výše popsaných důvodů neustanovil. Protože
kasační stížnost nadále trpěla vadami, krajský soud ve smyslu §37 odst. 5 a §108 odst. 1
s. ř. s. žalobce prostřednictvím usnesení řádně poučil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění.
Žalobce výzvu soudu ve stanovené lhůtě nerespektoval, vady kasační stížnosti neodstranil.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl dle §37 odst. 5 s. ř. s. a §46 odst. 1
písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., neboť shledal takové její vady, že v řízení o kasační
stížnosti není možno pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. února 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu