ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.40.2005
sp. zn. 3 Azs 40/2005 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie
Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce
V. S., zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7,
Plzeň, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem
Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 21. 7. 2003, čj. OAM-3264/VL-11-17-2003, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.
zn. 24 Az 1810/2003, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze
dne 9. 7. 2004, čj. 24 Az 1810/2003 - 19,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu
v Ostravě dne 29. 10. 2004 napadá usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004,
čj. 24 Az 1810/2003 - 19, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 21. 7. 2003, čj. OAM-3264/VL-11-17-2003, podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „zákon o azylu“). Rozhodnutím, jehož zrušení se žalobce žalobou domáhal, byla
zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g)
zákona o azylu.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl v průběhu řízení o žalobě neznámého pobytu, byl
mu v souladu s ustanovením §29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. ustanoven
opatrovníkem SOZE. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 7. 2004, čj. 24 Az
1810/2003 - 19, bylo tomuto opatrovníkovi doručeno do vlastních rukou dne 20. 7. 2004.
Stěžovatel převzal usnesení bez vyzvání osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 27. 10.
2004. Dne 29. 10. 2004 podal stěžovatel osobně u Nejvyššího správního soudu kasační
stížnost proti výše uvedenému usnesení. Současně s podáním kasační stížností stěžovatel
soudu předložil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat
dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost
podání kasační stížnosti. Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost
podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží
tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Lhůta pro podání kasační stížnosti u osoby
zastoupené (v souzené věci se jednalo o zastoupení opatrovníkem) počíná běžet dnem
následujícím poté, kdy bylo rozhodnutí krajského soudu podle §42 odst. 2 s. ř. s. doručeno
tomuto zástupci. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán
opožděně. Podle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků
končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty.
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty
nejblíže následující pracovní den. Jak již bylo výše uvedeno, dnem doručení rozhodnutí
je úterý 20. 7. 2004, kdy bylo usnesení doručeno do vlastních rukou opatrovníkovi žalobce.
Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti začala žalobci běžet ve středu 21. 7. 2004
a skončila v úterý 3. 8. 2004. Kasační stížnost tedy měla být žalobcem podána u soudu
nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 3. 8. 2004, aby lhůta pro její podání byla zachována;
stěžovatel však podal kasační stížnost osobně u Nejvyššího správního soudu až dne
29. 10. 2004. Nejvyšší správní soud proto podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
kasační stížnost jako opožděnou odmítl. Skutečnost, že si žalobce dne 27. 10. 2004
u Krajského soudu v Ostravě napadené usnesení převzal, neměla vliv na běh lhůty pro podání
kasační stížnosti, neboť rozhodujícím pro určení běhu lhůty pro podání kasační stížnosti
je den, kdy bylo rozhodnutí doručeno opatrovníkovi žalobce. Vzhledem k tomu, že kasační
stížnost byla podána opožděně, Nejvyšší správní soud nerozhodoval o přiznání odkladného
účinku této kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3
s. ř. s., neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. března 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu