ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.476.2004
sp. zn. 3 Azs 476/2004 – 58
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce E. M.,
proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad
Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ze dne
17. 6. 2003, č. j. OAM-349/AŘ-2002, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Az
170/2003, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 4.
2004, č. j. 10 Az 170/2003 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností podanou osobně u Městského
soudu v Praze dne 4. 6. 2004 napadá rozsudek tohoto soudu ze dne 8. 4. 2004, č. j. 10 Az
170/2003 - 33, jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí ministra vnitra
ze dne 17. 6. 2003, č. j. OAM-349/AŘ-2002. Tímto rozhodnutím byl zamítnut rozklad
žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 8. 2001, č. j. OAM-6658/VL-07-03-
2001, jímž byl zamítnut návrh žalobce na zahájení řízení o udělení azylu jako zjevně
nedůvodný podle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Městský soud v Praze dospěl v řízení o žalobě k závěru, že žalobce je neznámého
pobytu, neboť na žalobcem uvedenou adresu nebylo možné opakovaně doručit formulář
o osobních a majetkových poměrech a ani dotázáním na Policii ČR, Oddělení cizinecké
policie, nebyla zjištěna jiná adresa, na níž by se žalobce zdržoval. Proto soud ustanovil
žalobci v souladu s §29 odst. 3 o. s. ř. použitým přiměřeně podle §64 s. ř. s. opatrovnicí paní
A. Č., sekretářku místopředsedy Městského soudu v Praze, které byl rozsudek Městského
soudu v Praze ze dne 8. 4. 2004, č. j. 10 Az 170/2003 - 33, doručen dne 7. 5. 2004. Dne 31. 5.
2004 se žalobce osobně dostavil k Městskému soudu v Praze, kde převzal opis výše
uvedeného rozsudku. Dne 4. 6. 2004 podal stěžovatel osobně u Městského soudu v Praze
kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku. Současně s podáním kasační stížnosti
stěžovatel soudu předložil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a žádost
o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.
Dříve, než Nejvyšší správní soud začne rozhodovat o věci samé, musí přezkoumat
dodržení zákonných podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Základní podmínkou je včasnost
podání kasační stížnosti. Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost
podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží
tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Osobě, která tvrdí, že o ní soud nesprávně
vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení, a osobě, která práva osoby zúčastněné
na řízení uplatnila teprve po vydání napadeného rozhodnutí, běží lhůta k podání kasační
stížnosti ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků. Zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti nelze prominout. Proto byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu
s tím, že Městský soud v Praze nerozhodoval o ustanovení právního zástupce pro řízení
o kasační stížnosti ani neodstraňoval jiné vady kasační stížnosti.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. soud odmítne návrh, jestliže byl podán
opožděně. Podle ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle
ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední
den lhůty na sobotu, neděli, nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující
pracovní den. Jak již bylo výše uvedeno, za den doručení rozhodnutí, jenž je rozhodný pro
určení počátku běhu lhůty pro podání kasační stížnosti, je třeba považovat pátek 7. 5. 2004,
kdy byl rozsudek Městského soudu v Praze doručen opatrovnici žalobce, který byl v té době
neznámého pobytu. Lhůta dvou týdnů pro podání kasační stížnosti začala žalobci běžet
v sobotu 8. 5. 2004 a skončila v pátek 21. 5. 2004. Kasační stížnost tedy měla být žalobcem
podána u soudu nebo k poštovní přepravě nejpozději dne 21. 5. 2004, aby lhůta pro její podání
byla zachována; stěžovatel však podal kasační stížnost osobně až dne 4. 6. 2004. Nejvyšší
správní soud proto podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. kasační stížnost
jako opožděnou odmítl. Skutečnost, že si žalobce dne 31. 5. 2004 rozsudek Městského soudu
v Praze osobně u tohoto soudu převzal, neměla vliv na běh lhůty pro podání kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla podána opožděně, Nejvyšší správní soud
nerozhodoval o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2005
JUDr. Marie Součková
předsedkyně senátu