ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.71.2004
sp. zn. 3 Azs 71/2004 – 66
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobců: a) O. L., b)
M. L., c) nezl. D. L., d) nezl. M. L., e) nezl. N. L., f) nezl. F. L., g) nezl. O. L., h) nezl. T.
L., ch) nezl. I. L., i) M. L., všichni nezletilí žalobci zastoupeni žalobci ad a) a b) jakožto
zákonnými zástupci, všichni zastoupeni JUDr. Pavlem Krupkou, advokátem se sídlem
Litoměřice, Palachova 14, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad
Štolou 3, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 3. 2003
č. j. OAM-802/VL-07-06-BZ-2003, ze dne 13. 3. 2003 č. j. OAM-828/VL-07-06-BZ-2003,
ze dne 15. 3. 2003 č. j. OAM-829/VL-07-06-BZ-2003 a č. j. OAM-830/VL-07-06-BZ-2003,
v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
27. 11. 2003, č. j. 24 Az 1102/2003-22,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2003, č. j. 24 Az 1102/2003-22,
se zr u š u je a věc se vr ac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutími ze dne 11. 3. 2003 č. j. OAM-802/VL-07-06-BZ-2003, ze dne 13. 3. 2003
č. j. OAM-828/VL-07-06-BZ-2003, a ze dne 15. 3. 2003 č. j. OAM-829/VL-07-06-BZ-2003
a č. j. OAM-830/VL-07-06-BZ-2003, žalovaný zamítl žádosti žalobců o udělení azylu
jako zjevně nedůvodné podle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Současně rozhodl tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu
§91 zákona o azylu.
V žalobách proti rozhodnutím žalovaného žalobci citovali řadu ustanovení správního
řádu, která správní orgán v řízeních porušil a trvali na tom, že splnili zákonné podmínky
pro udělení azylu dle §12 zákona o azylu, resp. minimálně pro vztažení překážky vycestování
ve smyslu §91 zákona o azylu. Ke skutkovým důvodům odkázali na žádosti o udělení azylu,
protokoly o pohovoru a další spisový materiál. Navrhli, aby soud rozhodnutí žalovaného
zrušil a věci mu vrátil k dalšímu řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 11. 2003 žaloby spojil ke společnému
projednání, rozsudkem ze dne 27. 11. 2003 pak žaloby zamítl. V řízeních před správním
orgánem neshledal krajský soud vady vytýkané žalobci ani jiné vady, pro které by měl
napadená rozhodnutí zrušit; v odůvodnění rozsudku se rovněž ztotožnil se žalovaným v tom,
že důvody uplatněné žalobci nejsou podřaditelné pod žádný z důvodů pro udělení azylu.
Ze správního spisu vyplynulo, že žalobci opustili zemi původu kvůli problémům
se soukromými osobami, které jim proti jejich vůli odebírali peníze a snažili se tak finančně
obohatit. Správní orgán po provedeném řízení usoudil, že žádosti žalobců o udělení azylu jsou
zjevně nedůvodné, neboť žalobci neuvedli žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohli být
vystaveni pronásledování z důvodů uvedených v §12 zákona o azylu, přičemž Slovenská
republika splňuje kritéria bezpečné země původu, a krajský soud mu dal po přezkoumání
napadených rozhodnutí v rámci žalobních bodů svým rozsudkem za pravdu.
Proti zamítavému rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále též stěžovatelé) včas
kasační stížnost založenou na důvodu uvedeném v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.,
tedy na nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení. Uvedli, že krajský soud neshledal v žalobách zákonné podmínky
pro udělení azylu dle §12 písm. b) zákona o azylu, případně humanitárního azylu
dle §14 zákona o azylu, ačkoliv ze skutečností, které uvedli, je zřejmé, že v jejich případě
jsou dány důvody uvedené ve zmíněných zákonných ustanoveních. Dodali, že v případě
návratu do Slovenské republiky budou všichni vystaveni vážným hrozbám ze strany lichvářů
a značným těžkostem z důvodu jejich rasy a národnosti, což uvedli již v rámci azylového
řízení. Ze všech uvedených důvodů žalobci navrhli, aby Nejvyšší správní soud zrušil
napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobci též požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. O této žádosti
Nejvyšší správní soud samostatně nerozhodoval, neboť rozhodl přímo ve věci samé.
Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud věc posoudil
takto:
Podle §109 odst. 3 s. ř. s. je Nejvyšší správní soud vázán důvody kasační stížnosti;
to však neplatí mimo jiné v případě, bylo-li řízení před soudem zatíženo vadou, která mohla
mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
V daném případě Nejvyšší správní soud shledal absenci podpisu oprávněné osoby
ve smyslu §47 odst. 5 správního řádu na rozhodnutích žalovaného, která byla doručena
stěžovatelům. Dále zjistil, že ve správních spisech jsou uloženy originály napadených
rozhodnutí správního orgánu s razítkem a uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné
osoby, avšak bez jejího podpisu. Rozhodnutí jsou podepsána pouze v rubrice „Za správnost:“,
přičemž podpisy byly učiněny pracovnicí Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva
vnitra M. P. Zda je jmenovaná oprávněna za ředitele Odboru azylové a migrační politiky
Ministerstva vnitra PhDr. T. H. podepisovat správní rozhodnutí, nelze ze spisů zjistit. Krajský
soud k této otázce žádná zjištění nečinil.
V napadených rozhodnutích správního orgánu tak chyběla jedna z náležitostí uvedených
v §47 odst. 5 správního řádu, který požaduje, aby byl v písemném vyhotovení rozhodnutí
uveden také orgán, který rozhodnutí vydal, přičemž toto rozhodnutí musí být opatřeno
úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.
Zde podpisy označené oprávněné osoby chybí a uvedeny jsou pouze podpisy „Za správnost:“.
Tuto vadu samu o sobě ovšem nelze považovat za natolik intenzivní, aby založila přímo
nicotnost správního rozhodnutí. Tu způsobují typicky takové vady, které spočívají
např. v rozhodování absolutně nekompetentním orgánem (viz. rozsudek Vrchního soudu
v Praze ze dne 31. 3. 1995, č. j. 7 A 129/1994), rozhodování podle právního předpisu,
který byl přede dnem rozhodnutí o odvolání bez náhrady zrušen (viz. rozsudek Vrchního
soudu v Praze ze dne 26. 8. 1994, č. j. 6 A 90/1993) či absolutní nedostatek zákonem
předepsané formy (viz. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 2. 2000,
č. j. 5 A 26/1999). Předmětná rozhodnutí by mohla být považována za nicotná pouze tehdy,
kdyby se posléze ukázalo, že absence podpisu oprávněné osoby odráží fakt, že rozhodnutí
byla vydána zcela bez vědomí této oprávněné osoby.
Dříve tedy, než bude moci být učiněn závěr o případné nicotnosti správních rozhodnutí,
je třeba uvedenou otázku došetřit. Krajský soud se jí však nezabýval, ač tak učinit měl.
K případné nicotnosti správního rozhodnutí musí soud přihlížet z úřední povinnosti
(§76 odst. 2 s. ř. s.). Jestliže se v daném případě vyskytly pochybnosti, zda napadená správní
rozhodnutí jsou podepsána oprávněnou osobou a zda ve svém důsledku jsou projevem vůle
správního orgánu směřujícím k úpravě právního postavení stěžovatelů, byl krajský soud
povinen učinit v tomto směru příslušná skutková zjištění. Vadný postup krajského soudu
v této otázce je naplněním důvodu kasační stížnosti dle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro jinou
vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé,
k němuž podle §109 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přihlíží i tehdy, jestliže jej
stěžovatel v kasační stížnosti neuplatnil.
Z výše uvedených důvodů se Nejvyšší správní soud již nezabýval dalšími důvody
kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla shledána důvodnou, Nejvyšší správní soud
napadený rozsudek krajského soudu dle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu
k dalšímu řízení. V něm, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§110 odst.
3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n ej so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. června 2005
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu
Nejvyšší správní soud
Protokol o poradě a hlasování
Přítomni:
JUDr. Josef Baxa, předseda senátu
JUDr. Lenka Kaniová, členka senátu
JUDr. Marie Žišková, členka senátu
Právní věc a výrok rozhodnutí:
rozsudek - jednomyslně
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a
soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobců: a) Otto
Lakatoš, nar. 6. 4. 1964, b) Monika Lakatošová, nar. 21. 3. 1968, c) nezl. Dajana
Lakatošová, nar. 28. 4. 2001, d) nezl. Marek Lakatoš, nar. 25. 6. 1998, e) nezl. Nikoleta
Lakatošová, nar. 1. 5. 1997, f) nezl. Florián Lakatoš, nar. 12. 10. 1994, g) nezl. Otto
Lakatoš, nar. 18. 7. 1990, h) nezl. Timea Lakatošová, nar. 30. 12. 1988, ch) nezl. Ildikó
Lakatošová, nar. 26. 10. 1987, i) Monika Lakatošová, nar. 8. 3. 1985, všichni státní
příslušnost Slovenská republika, bytem Ubytovna Diecézní charity, Dómské náměstí 10,
Litoměřice, všichni nezletilí žalobci zastoupeni žalobci ad a) a b) jakožto zákonnými
zástupci, všichni zastoupeni JUDr. Pavlem Krupkou, advokátem se sídlem Litoměřice,
Palachova 14, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
proti rozhodnutím žalovaného ze dne 11. 3. 2003 čj. OAM-802/VL-07-06-BZ-2003, ze
dne 13. 3. 2003 čj. OAM-828/VL-07-06-BZ-2003, ze dne 15. 3. 2003 čj. OAM-829/VL-
07-06-BZ-2003 a čj. OAM-830/VL-07-06-BZ-2003, v řízení o kasační stížnosti žalobců
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2003, čj. 24 Az 1102/2003-22,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 11. 2003, čj. 24 Az
1102/2003-22, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
V Brně dne 29. června 2005
Podpisy:
Dle §32 odst. 1 jednacího řádu Nejvyššího správního soudu sepsal protokol o hlasování
předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu.
protokol vyhotovila: JUDr. Kaniová
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD
657 40 Brno, Masarykova 31
telefon: 542 532 311, fax: 542 532 361
e-mail: podatelna@nssoud.cz
Krajský soud v Ostravě
Havlíčkovo nábř. 34
728 81 Ostrava
V Brně dne 18. 7. 2005
V odpovědi uveďte č. j. 3 Azs 71/2004 – 70
V příloze vracím po vyřízení kasační stížnosti spis Vašeho soudu
sp. zn. 24 Az 1102/2003 (24 Az 1103/2003, 24 Az 1104/2003, 24 Az 1105/2003). Potřebný
počet stejnopisů rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2005,
č. j. 3 Azs 71/2004-66, pro doručení účastníkům řízení o kasační stížnosti, je připojen.
JUDr. Josef Baxa, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Jana Minaříková