ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.74.2005
sp. zn. 3 Azs 74/2005 – 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava
Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: A.
P., zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7,
Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2004, č. j. 36 Az
50/2004 – 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 30. 11. 2004 odmítl Krajský soud v Brně žalobu ze dne 7. 2. 2002
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 1. 2002 č. j. OAM-3849/VL-14-P17-2000.
Rozhodnutím správního orgánu žalobci nebyl udělen azyl podle ust. §12, §13 odst. 1 a 2
a §14 zákona č. 325/1999 Sb. a zároveň bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka
vycestování podle §91 cit. zákona. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno na adresu P. S.
K., K. 20, K., kde se žalobce podle evidence Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva
vnitra zdržoval ode dne 4. 10. 2004 a na nějž mu bylo doručováno i předchozí usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2003. Za den doručení rozhodnutí tak krajský
soud podle ust. §46 odst. 4 o. s. ř. považoval den 27. 12. 2004.
V podané kasační stížnosti stěžovatel namítal, že mu napadené usnesení bylo
doručováno na adresu, kde se prokazatelně nezdržoval. Z tohoto důvodu tedy nemohly nastat
účinky náhradního doručení a usnesení nemohlo nabýt právní moci dne 27. 12. 2004,
ale až dne 19. 1. 2005, kdy si usnesení fakticky převzal. Na jaké adrese se žalobce zdržoval,
případně jakými důkazy podporuje své tvrzení žalobce neuvedl. V dalším pak dovozoval
nezákonnost odmítnutí návrhu podle ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Navrhl proto zrušení
napadeného usnesení a vrácení věci Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.
Z připojeného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že doručenka osvědčující
doručení napadeného usnesení Krajského soudu v Brně žalobci obsahuje všechny náležitosti
podle ust. §50e odst. 1 o. s. ř. a podle odst. 4 je tedy veřejnou listinou. Údaje v ní uvedené
je tak nutno považovat za prokázané do doby, než žalobce prokáže opak. Ten však v kasační
stížnosti nesplnil řádně ani předepsanou povinnost tvrzení, neboť jen obecně uvedl,
že se na uvedené adrese prokazatelně nezdržoval, aniž by zároveň upřesnil, kde se vlastně
zdržoval a dále předložil důkazy, které by údaje uvedené v této veřejné listině vyvracely.
Nejvyšší správní soud má proto ve shodě se závěry krajského soudu zato, že dne 27. 12. 2004
nastaly podle ust. §46 odst. 4 o. s. ř. účinky doručení a napadené usnesení toho dne nabylo
právní moci. Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti tak byl pro žalobce s ohledem
na ust. §106 odst. 2 s. ř. s. den 10. 1. 2005. Zákonná lhůta uběhla žalobci marně. Kasační
stížnost byla podána až dne 19. 1. 2005 a Nejvyšší správní soud jí proto považuje
za opožděnou. Jako takovou jí podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s ust. §120
s. ř. s. odmítl.
Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 21. července 2005
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu