ECLI:CZ:NSS:2005:4.ADS.48.2004
sp. zn. 4 Ads 48/2004 - 97
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: K. R.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 25,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
11. 8. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 – 71,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal včasnou kasační stížností proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 – 52. Tímto rozsudkem
byla zamítnuta žaloba stěžovatele, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne
31. 3. 2003, č. j. 410 329 956, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatele o zvýšení starobního
důchodu dle §56 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.).
Kasační stížnost stěžovatel podal, aniž by byl zastoupen advokátem.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 5. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 – 61
vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložil do spisu
plnou moc udělenou advokátovi, který jej bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti proti
rozsudku ze dne 8. 3. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 – 52, a současně, prostřednictvím
svého zástupce doplnil označené chybějící údaje v kasační stížnosti.
Navazujícím podáním ze dne 9. 6. 2004 stěžovatel požádal o ustanovení zástupce z řad
advokátů pro řízení o kasační stížnosti.
Usnesením ze dne 11. 8. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 - 71, Krajský soud v Ostravě
žádost stěžovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti zamítl.
Při rozhodování o ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §35 odst. 7
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)
vycházel Krajský soud v Ostravě z obsahu stěžovatelem předloženého „Potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce“, z něhož zjistil, že stěžovatel K. R. je nemajetný, vlastní jenom garáž v H., zahradu
a zahradní chatku, je poživatelem starobního důchodu ve výši 8370 Kč, a má zvýšené náklady
na dietu.
Krajský soud v Ostravě z toho dovodil, že nelze učinit závěr o tom, že stěžovatel
splňuje podmínku pro osvobození od placení soudních poplatků, neboť je poživatelem
starobního důchodu ve výši 8370 Kč, a z této částky je schopen si zajistit advokátní
zastoupení ze svých prostředků. Proto soud stěžovateli neustanovil bezplatného zástupce z řad
advokátů. Současně jej poučil, že podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení
stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání,
a že je proto na žalobci, aby předložil soudu kasační stížnost sepsanou advokátem.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2004,
č. j. 17 Cad 65/2003 - 71, podal stěžovatel včas kasační stížnost, v níž poukázal na to,
že nezná kriteria, která umožňují ustanovit občanovi zástupce z řad advokátů pro řízení o
kasační stížnosti. Dále uváděl skutečnosti převážně se vztahující k meritu kasační stížností
proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 – 52,
nicméně z obsahu tohoto podání vyplynulo, že s napadeným usnesením nesouhlasí.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 11. 8. 2004, č. j. 17 Cad 65/2003 - 71, v souladu s ustanovením §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.
vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom
vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Ačkoliv stěžovatel výslovně neoznačil důvod kasační stížnosti ve smyslu ustanovení
§103 odst. 1 s. ř. s., lze z obsahu její kasační stížnosti dovodit, že se dovolává důvodu
uvedeného pod písm. a) tohoto ustanovení, tedy nezákonnosti spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v řízení o žádosti o ustanovení zástupce. Namítané
pochybení však v rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě Nejvyšší správní soud neshledal.
Podle ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování hradí v takovém případě stát. Z citovaného zákonného ustanovení
vyplývá, že při rozhodování o ustanovení zástupce přihlíží soud jednak k tomu,
zda je zastoupení potřebné pro ochranu práv účastníka, a dále ke skutečnostem,
které tvoří předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože v řízení o kasační
stížnosti je podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. zastoupení advokátem povinné, odpadá
tak soudu posuzování otázky, zda je zastoupení třeba pro ochranu práv účastníka. Zbývá
pak posoudit, jak to učinil i Krajský soud v Ostravě, zda osobní, majetkové a finanční poměry
účastníka tvoří předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím i možnost ustanovit
mu zástupce soudem. Objektivní nedostatek finančních prostředků se totiž nesmí stát
překážkou přístupu k soudu. Ve shodě s přesvědčením Krajského soud v Ostravě je i Nejvyšší
správní soud přesvědčen, že takovým nedostatkem finančních prostředků stěžovatel v době
rozhodování Krajského soud v Ostravě netrpěl. Z obsahu výše již zmíněného „Potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“, předloženého stěžovatelem v srpnu 2004
totiž vyplynulo, že vlastní garáž H., zahradu a zahradní chatku, a pobírá starobní důchod ve
výši 8370 Kč. Nemá žádné vyživovací povinnosti, z uvedených prostředků kryje jen náklady
vlastních potřeb. Za této situace nelze než souhlasit s Krajským soudem v Ostravě,
že u stěžovatele nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
a tento je schopen náklady se zastoupením spojené nést z vlastních finančních prostředků.
Ostatně stěžovatel v dalším průběhu řízení o podané kasační stížnosti neuvedl,
že by ji mínil vzít zpět, naopak doložil, že je již v řízení zastoupen advokátem. Dále podáním
ze dne 15. 11. 2005 sdělil, že na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti netrvá.
Nejvyšší správní soud proto ve smyslu ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. kasační stížnost
podanou stěžovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2004,
č. j. 17 Cad 65/2003 - 71, jako nedůvodnou zamítl.
Po nabytí právní moci tohoto rozsudku rozhodne Nejvyšší správní soud o kasační
stížnosti podané stěžovatelem proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 3. 2004,
č. j. 17 Cad 65/2003 – 52.
O nákladech řízení o projednávané kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud
podle ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s. za použití §120 téhož právního předpisu.
Protože stěžovatel neměl v řízení úspěch, žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší
správní soud ani žádné mu vzniklé náklady tohoto stádia řízení ze spisu nezjistil, rozhodl tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o této kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. prosince 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu