ECLI:CZ:NSS:2005:4.ADS.64.2005
sp. zn. 4 Ads 64/2005 - 68
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: Z. S.,
zast. JUDr. Jiřím Hanákem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní lán 9, proti žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2004, č. j. 19 Cad 50/2003 -
32,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 14. 1. 2005, podanou ke Krajskému soudu v Ostravě poštovní
přepravou dne 17. 1. 2005, se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora
označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované,
vydanému dne 19. 12. 2002, kterým mu byl přiznán od 3. 9. 2002 sirotčí důchod.
Stěžovatel ke kasační stížnosti přiložil kopii žádosti adresované České advokátní
komoře o ustanovení bezplatného právního zástupce. Česká advokátní komora přípisem
ze dne 2. 2. 2005 určila k poskytování právní služby stěžovateli advokáta JUDr. Jiřího
Hanáka, se sídlem Olomouc, Horní lán 9. Následně byla do spisu založena plná moc udělená
stěžovatelem tomuto advokátu k zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti,
a tento advokát také k žádosti krajského soudu podáním ze dne 1. 6. 2005 kasační stížnost
stěžovatele ze dne 14. 1. 2005 doplnil.
Spis obsahuje i usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 4. 2005,
č. j. 19 Cad 50/2003 - 60, kterým bylo rozhodnuto tak, že se stěžovateli k jeho žádosti
zástupce z řad advokátů neustanovuje, a to s odůvodněním, že stěžovatel již udělil
ke svému zastupování v řízení o kasační stížnosti plnou moc advokátovi JUDr. Jiřímu
Hanákovi, se sídlem v Olomouci.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, byl z důvodu,
že stěžovatel nebyl při pokusu o doručení předmětné zásilky na jím uvedené adrese zastižen,
uložen dne 20. 12. 2004 u držitele poštovní licence (na poště).
Při doručování, v souladu s §42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), v návaznosti na §46 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném v době doručování (dále jen „o. s. ř.“),
platí, že nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou,
zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným
způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů
od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl.
Stěžovatel nebyl při pokusu o doručení předmětné zásilky na jím uvedené adrese
zastižen, zásilka byla uložena dne 20. 12. 2004 na poště, z údajů na dodejce zásilky
založené ve spisu vyplývá, že stěžovatel byl vyrozuměn o uložení zásilky, a současně
byl vyrozuměn o tom, že si má uloženou písemnost do deseti dnů vyzvednout, nevyzvedne-li
si zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení.
Stěžovatel si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl, za den doručení je tak nutno považovat
desátý den od uložení písemnosti, tedy čtvrtek 30. 12. 2004.
Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani ta skutečnost, že stěžovatel
si vyzvedl zásilku osobně dne 3. 1. 2005, neboť i za této situace je třeba vycházet z fikce
doručení uvedené v ustanovení §46 odst. 4 o. s. ř., a zásilku je třeba považovat za doručenou
dnem 30. 12. 2004.
V souladu s §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená
podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty.
Protože dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty (dnem fikce doručení), byl
v dané věci čtvrtek 30. 12. 2004 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro podání
kasační stížnosti byl čtvrtek 13. 1. 2005.
Kasační stížnost byla podána opožděně.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 in fine
s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost sepsaná dne 14. 1. 2005 byla
Krajskému soudu v Ostravě podána poštovní přepravou až dne 17. 1. 2005, nezbývá
než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti byla zmeškána
a Nejvyšší správní soud ji musel podle §46 odst. 1 písm. b), ve spojení s §120 s. ř. s.,
odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. září 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu