ECLI:CZ:NSS:2005:4.ADS.81.2005:65
sp. zn. 4 Ads 81/2005 - 65
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. P., zast.
JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou, se sídlem Šenov, Těšínská 1495, adresa pro
doručování: Havířov – Podlesí, Junácká 3, proti žalovanému: Krajský úřad
Moravskoslezského kraje, se sídlem Ostrava, 28. října 117, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2005, č. j. 22 Ca 329/2003 –
45, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 6. 2005, č. j. 22 Ca 329/2003 – 45
byla zamítnuta žaloba žalobce směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2003,
č. j. SZ/9944/03-Oc, a dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, a o odměně zástupkyně žalobce. Přezkoumávaným rozhodnutím
správního orgánu bylo zamítnuto odvolání žalobce a lékařský posudek MUDr. F. C. ze dne
30. 4. 2003 byl potvrzen. V odůvodnění napadeného rozsudku dospěl soud k závěru, že nemá
žádné pochybnosti o věcné správnosti znaleckého posudku MUDr. Františka Čákory, jehož
znalecký posudek v průběhu soudního řízení vyžádal, a proto vyhodnotil jako nedůvodné
žalobní námitky napadající odborný posudkový lékařský závěr o dlouhodobé nezpůsobilosti
žalobce v dosavadní práci v podzemí hlubinného dolu. Žalobu nepovažoval za důvodnou, a
proto ji podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas kasační stížnost, a to z důvodů uvedených
v §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Pod bodem II. kasační stížnosti uvedl, že žalobě
na přezkoumání rozhodnutí žalovaného byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne
9. 10. 2003, č. j. 22 Ca 329/2003 – 12 přiznán odkladný účinek, což bylo odůvodněno
v souladu s §73 odst. 2 s. ř. s. tak, že nepřiznání odkladného účinku žalobě by znamenalo
pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku nezasáhne nepřiměřeným
způsobem do nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Protože všechny podmínky pro přiznání odkladného účinku jsou splněny i v případě kasační
stížnosti, navrhuje žalobce, aby Nejvyšší správní soud přiznal odkladný účinek této stížnosti.
Pokud by odkladný účinek nebyl přiznán, musel by zaměstnavatel žalobce převést na jinou
práci, resp. dát mu výpověď ze zdravotních důvodů. Zaměstnanec by tímto postupem ztratil
možnost zaměstnání, a to i kdyby bylo rozhodnutí žalovaného a lékařský posudek zrušen,
čímž by byla znemožněna náprava vadného stavu. Žalobci by tak vznikla nenahraditelná
újma, spočívající ve ztrátě zaměstnání u zaměstnavatele. Pouze správní soud může
přezkoumat obsah lékařského posudku, soud rozhodující o neplatnosti výpovědi dané
na základě lékařského posudku se totiž nemůže zabývat obsahovou správností tohoto posudku
a objektivním zdravotním stavem žalobce.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že pokud jde o návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou podle jeho názoru splněny podmínky
ustanovení §107 ve spojení s ustanovením §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen s. ř. s.) nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Přitom přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 a 4 s. ř. s.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu a přiznání
odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem.
Stěžovatel svoji žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodnil tím,
že výkon rozhodnutí by pro něj znamenal nenahraditelnou újmu.
Nejvyšší správní soud dospěl obdobně jako Krajský soud v Ostravě k závěru,
že návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný. Ztotožnil
se s důvody uvedenými v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2003,
č. j. 2 Ca 329/2003 – 12 a konstatuje, že podle ustálené rozhodovací praxe soudů
je předpokladem výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci pro zdravotní nezpůsobilost
zaměstnance vykonávat dosavadní práci podle §46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce,
existence lékařského posudku nebo rozhodnutí orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního
zabezpečení, ze kterých vyplývá závěr, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost
konat dosavadní práci. Pokud lékařský posudek nebo rozhodnutí podle §46 odst. 1
písm. d) zákoníku práce byly vydány v souladu s právními předpisy, nepodléhají z hlediska
svého obsahu přezkoumávání soudem v řízení zahájeném na návrh zaměstnance
podle §64 zákoníku práce. Úspěšné použití tohoto výpovědního důvodu tedy závisí
na příslušném posudku nebo rozhodnutí lékaře či uvedených orgánů, zatímco objektivní
zdravotní stav zaměstnance není pro posouzení platnosti či neplatnosti výpovědi z pracovního
poměru rozhodující. Posouzení pracovního vztahu žalobce z hlediska jeho schopnosti
vykonávat dosavadní práci představuje tedy podle názoru Nejvyššího správního soudu
jiné právní následky rozhodnutí, které by znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu,
neboť by ztratil zaměstnání, a v případě, že by podal žalobu na určení neplatnosti
této výpovědi podle §64 zákoníku práce, soud by se nezabýval přezkoumáváním obsahu
lékařského posudku (resp. jeho objektivním zdravotním stavem). Nejvyšší správní soud
neshledal, že by se odkladný účinek žaloby dotkl nepřiměřeným způsobem nabytých práv
třetích osob, případně byl v rozporu s veřejným zájmem. Ostatně ani žalovaný
ve svém vyjádření neodůvodnil, proč má za to, že nejsou splněny podmínky ustanovení §73
odst. 2 s. ř. s. Nejvyšší správní soud naopak splnění těchto podmínek shledal, a proto kasační
stížnosti odkladný účinek přiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. října 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu