ECLI:CZ:NSS:2005:4.AS.7.2005
sp. zn. 4 As 7/2005 - 121
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců: a) J. B., b)
V. B., proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem v Olomouci,
Jeremenkova 40a, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze
dne 15. 9. 2004, č. j. 22 Ca 375/2003 - 99,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 15. 9. 2004, č. j. 22 Ca 375/2003 - 99,
zamítl žalobu žalobců ze dne 27. 5. 2002, kterou se domáhali přezkoumání rozhodnutí
Okresního úřadu Šumperk ze dne 25. 3. 2002, č. j. Reg.218/02-O 4/02-Sw-328. Tímto
rozhodnutím bylo rozhodnuto o odvolání žalobců proti rozhodnutí Městského úřadu Šumperk
ze dne 16. 1. 2002, č. j. výst.3742/01-IngMa, jímž správní orgán prvého stupně rozhodl
o zastavení územního řízení o umístění stavby, zahájeného na základě návrhu žalobců.
Rozhodnutím odvolacího správního orgánu bylo rozhodnuto tak, že odvolací orgán z důvodů
formálních nedostatků změnil výrok rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že o zastavení
územního řízení rozhodl Městský úřad v Šumperku jako stavební úřad příslušný podle §117
odst. 1 písm. d) stavebního zákona, a to pouze podle §35 odst. 3 stavebního zákona, nikoliv
podle §30 správního řádu. Krajský soud dospěl v odůvodnění napadeného rozsudku k závěru,
že napadené správní rozhodnutí bylo vydáno ve shodě se zákonem a žalobu podle ustanovení
§78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.), jako nedůvodnou
zamítl.
Proti tomuto rozsudku podali žalobci (dále jen stěžovatelé) kasační stížnost,
v níž pouze konstatovali, že tuto stížnost podávají a přiložili souhrn dokladů vyjadřujících
dosavadní průběh celé kauzy.
Krajský soud v Ostravě stěžovatele usnesením ze dne 7. 12. 2004,
č. j. 22 Ca 375/2003 - 110, vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení
doplnili svou kasační stížnost o údaje, z jakých důvodů rozhodnutí soudu napadají a údaj datu
doručení rozsudku a doložili písemný průkaz plné moci udělený advokátovi k zastupování
pro řízení o kasační stížnosti. Současně zdůraznil, že v případě, že nebudou-li uvedené
nedostatky kasační stížnosti přes výzvu odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta.
Stěžovatelé výzvu obdrželi dne 13. 12. 2004, což V. B. stvrdila vlastnoručním
podpisem na přiložených doručenkách. Ve stanovené lhůtě, která uplynula ve čtvrtek dne
13. 1. 2005, na výzvu soudu stěžovatelé reagovali, ovšem pouze „vyjádřením k usnesení
krajského soudu“ ze dne 11. 1. 2005, ve kterém žádným způsobem nereflektovali na
požadavky výzvy obsažené v usnesení krajského soudu ze dne 7. 12. 2004.
Krajský soud v Ostravě pak předložil dne 18. 1. 2005 spis Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. V předkládací zprávě poukázal na skutečnost,
že stěžovatelé přes výzvu soudu nejsou zastoupeni advokátem.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. stěžovatel musí být zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak,
soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci
již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Za této situace nutno uzavřít, že stěžovatelé neodstranili nedostatek povinného
zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložili plnou moc, osvědčující, že jsou
zastoupeni advokátem. Přitom v usnesení Krajského soudu v Ostravě obsahujícím výzvu
k odstranění tohoto nedostatku, byli stěžovatelé výslovně upozorněni na to, že nebude-li
nedostatek povinného zastoupení advokátem ve lhůtě odstraněn, Nejvyšší správní soud řízení
o kasační stížnosti odmítne. Nutno tedy uzavřít, že stěžovatelé neodstranili nedostatek
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti a pro uvedený nedostatek
podmínky řízení, nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud kasační
stížnost proto odmítl, aniž by se dále zabýval nedostatkem náležitostí kasační stížnosti
(§106 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem
za použití ustanovení §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. března 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu