ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.146.2005
sp. zn. 4 Azs 146/2005 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: L. N.
T., zast. JUDr. Daliborem Grůzou Ph.D., advokátem, se sídlem Hustopeče u Brna, Mírová 4,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 12. 2004, č. j. 36 Az 234/2004 –
14,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 9. 2004, č. j. OAM-2623/VL-20-05-2004, nebyl
žalobci (dále jen „stěžovatel“) udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2, a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Současně bylo rozhodnuto,
že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona. Podáním
ze dne 26. 10. 2004 se žalobce domáhal přezkoumání uvedeného rozhodnutí žalovaného,
jemuž vytýkal, že při rozhodování porušil ustanovení §12 písm. b) zákona o azylu. Navrhoval
proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.
Usnesením ze dne 22. 12. 2004, č. j. 36 Az 234/2004 – 14, Krajský soud v Brně
podání žalobce (stěžovatele) ze dne 26. 10. 2004 odmítl a současně vyslovil, že účastníci
nemají právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel přitom z toho, že podání žalobce
postrádalo základní náležitosti podání podle §37 odst. 3 s. ř. s. a zejména pak též základní
náležitosti žaloby vymezené v ustanovení §71 odst. 1 písm. d), e) s. ř. s., neboť žalobce
se fakticky jen omezil na nesouhlas s napadeným rozhodnutím správního orgánu. Proto byl
soudem usnesením ze dne 5. 11. 2004, č. j. 36 Az 234/2004 – 4 a 5, vyzván k předložení
napadeného rozhodnutí a k doplnění podání v rozsahu a způsobem uvedeným ve zmíněném
usnesení. Žalobce však na výzvu ve lhůtě v usnesení stanovené nereagoval a neučinil
tak ostatně ani později. Poněvadž je řízení podle dílu prvního, hlavy druhé, části třetí zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ovládáno zásadou dispoziční,
je pravomoc soudu k přezkumu vymezena výlučně obsahem a rozsahem žalobních bodů
v žalobě obsažených, bez nichž zásadně není soud oprávněn napadené rozhodnutí předmětem
přezkumu učinit. V případě žalobcova podání tak chybí základní atributy, jež jsou nezbytnými
pro zahájení samotného věcného přezkumu rozhodnutí soudem, přičemž jde o takový
nedostatek, pro který není možno v řízení pokračovat. Proto bylo podle §37 odst. 5 s. ř. s.,
po poučení stěžovatele o důsledku takové nečinnosti, jeho podání odmítnuto.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel prostřednictvím zplnomocněného zástupce
JUDr. Dalibora Grůzy Ph.D. včas kasační stížnost, v níž se dovolával důvodu uvedeného
v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Vyslovil
přesvědčení, že důvody pro odmítnutí zde neexistovaly a mělo být tudíž soudem
přezkoumáno nezákonné rozhodnutí o neudělení azylu, které bylo vydáno v rozporu
s ustanovením §12 písm. b) zákona o azylu. Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud napadené
usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podáním ze dne 19. 1. 2005 podal stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti ve smyslu §107 s. ř. s.
Žalovaný v písemném vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost jejího podání,
neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu ve všech částech výroku,
tak i usnesení soudu, byly vydány v souladu s právními předpisy. I pro řízení o kasační
stížnosti odkázal na obsah správního spisu, zejména na vlastní výpovědi a podání stěžovatele.
Protože kasační stížnost směřuje do procesního rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby
pro absenci základních náležitostí podání žaloby, ponechal z tohoto důvodu rozhodnutí
o kasační stížnosti na uvážení Nejvyššího správního soudu v Brně. Jinak též poznamenal,
že neshledal důvody k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Brně předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí
o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 18. 8. 2005 poučil účastníky
o složení senátu v řízení o kasační stížnosti podle soudního řádu správního, účastníci
však v tam stanovené lhůtě námitku podjatosti nevznesli. Dříve, než mohlo být Nejvyšším
správním soudem o kasační stížnosti rozhodnuto, přípisem ze dne 22. 9. 2005, doručeným
Nejvyššímu správnímu soudu osobně dne 27. 9. 2005, vzal stěžovatel svou kasační stížnost,
podanou proti usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 36 Az 234/2004, výslovně zpět.
Současně sdělil, že tímto vypovídá plnou moc JUDr. Daliboru Grůzovi Ph.D., advokátu,
se sídlem Mírová 4, Hustopeče u Brna, v této věci ku dni 1. 10. 2005. Zpětvzetí je opatřeno
vlastnoručním podpisem stěžovatele L. N. T..
Podle ustanovení §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li
navrhovatel svůj návrh zpět.
Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
nevzbuzuje pochybnosti, že jím míní stěžovatel řízení ve věci neudělení azylu ukončit,
Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47 písm. a) s. ř. s., použitého pro řízení
o kasační stížnosti podle §120 s. ř. s., tímto usnesením řízení o kasační stížnosti zastavil.
Za této procesní situace, kdy soud řízení zastavil z důvodu zpětvzetí kasační stížnosti,
se již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti,
a také se jím nezabýval.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, bylo o nákladech řízení o kasační stížnosti
rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (§60 odst. 3 věta první
s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. září 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu