ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.153.2005
sp. zn. 4 Azs 153/2005 - 105
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobců: a) B. Š., b)
nezl. D. Š., c) nezl. P. Š., d) nezl. L. Š., e) nezl. R. Š., f) nezl. J. Š., g) nezl. I. Š., všichni
nezl. zastoupeni žalobkyní a), a h) I. Š., zast. opatrovnicí L. V., pracovnicí Krajského soudu
v Ostravě, právně zast. JUDr. Evou Kadeřábkovou, advokátkou, se sídlem Michalská 4,
Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o
kasačních stížnostech žalobců a - g) a h) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15.
6. 2004, č. j. 59 Az 82/2003 - 39,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
III. Zástupkyni stěžovatelů, JUDr. Evě Kadeřábkové, se p ř i z n á v á odměna
ve výši 300 Kč, která jí bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do 30-ti
dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Proti shora označenému rozsudku podala žalobkyně a) jménem svým a jménem všech
svých nezletilých dětí kasační stížnost; stejně tak žalobce h) podal proti označenému rozsudku
kasační stížnost. Podanou kasační stížností se oba žalobci (dále jen „stěžovatelé“) shodně
domáhají přezkoumání shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla
zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného správního orgánu ze dne 7. 11. 2003, č. j.
OAM–5616/VL-11-15-2003. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobců o udělení
azylu podle §16 odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu jako zjevně nedůvodná.
Stěžovatelé v kasační stížnosti rovněž požádali o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že rozsudek Krajského soudu v Brně byl stěžovatelům doručen dne
22. 6. 2004 a kasační stížnost podali stěžovatelé osobně dne 30. 6. 2004, tzn. v zákonem
stanovené lhůtě. V kasační stížnosti stěžovatelé mimo jiné požádali o ustanovení zástupce pro
řízení o kasační stížnosti.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. 59 Az 82/2003 - 64, ze dne 19. 7. 2004
byla stěžovatelům ustanovena zástupkyně – JUDr. Eva Kadeřábková, advokátkou, se sídlem
Michalská 4, Litoměřice.
Označené usnesení o ustanovení zástupce se však Krajskému soudu v Ostravě
nepodařilo stěžovatelům doručit; krajský soud proto stěžovatelům ustanovil usnesením č. j.
59 Az 82/2003 - 73, ze dne 2. 11. 2004 opatrovnici, L. V., pracovnici Krajského soudu
v Ostravě.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2004, č. j. 59 Az 82/2003 -76,
pak krajský soud vyzval stěžovatele (jejich zástupkyni), aby ve lhůtě jednoho měsíce od
doručení usnesení doplnili své podání o povinné údaje dle §103, resp. §106 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), tedy o uvedení v jakém rozsahu a za
jakých důvodů označený rozsudek napadají, aby uvedli konkrétní důvody kasační stížnosti,
resp. údaj o tom, kdy jim byl napadaný rozsudek doručen.
V označeném usnesení byli stěžovatelé současně poučeni o tom, že nevyhoví-li ve
stanovené lhůtě výzvě soudu, bude jejich kasační stížnost odmítnuta.
Ze spisu přitom vyplývá, že ve stanovené lhůtě výzvě vyhověno nebylo. Zástupkyni
stěžovatelů, JUDr. Evě Kadeřábkové se přes vynaložené úsilí a opakovanou snahu (doloženo
na č. l. 90 - 98) navázat se stěžovateli kontakt, nepodařilo se stěžovateli spojit, neboť nebylo
zjištěno místo, na kterém by se stěžovatelé v České republice zdržovali. Za této situace nebyla
kasační stížnost doplněna, neb ani doplněna být nemohla.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo
odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo
opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být
stěžovatel ve výzvě poučen.
Za výše popsané situace, kdy stěžovatelé (přes výrazné úsilí jejich zástupkyně)
na výzvu soudu nedostatek kasační stížnosti neodstranili a v řízení nelze pro tento nedostatek
pokračovat, Nejvyšší správní soud usnesením kasační stížnost odmítl, když stěžovatelé byli
v usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 11. 2004, č. j. 59 Az 82/2003 - 76, o
následcích neodstranění vad kasační stížnosti výslovně poučeni (§106 odst. 1, §37 odst. 5
s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů, neboť kasační stížnost byla
odmítnuta (§60 odst. 3, §120 s. ř. s.).
Stěžovatelé v kasační stížnosti navrhovali, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný
účinek dle ustanovení §107 s. ř. s. V situaci, kdy byly kasační stížnost odmítnuty, se Nejvyšší
správní soud tímto návrhem již zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.
Vzhledem k tomu, že zástupkyně stěžovatelů, JUDr. Eva Kadeřábková, byla
ustanovena soudem, přiznal Nejvyšší správní soud podle §35 odst. 7 v návaznosti na §120 s.
ř. s. označené zástupkyni za zastupování v řízení o kasační stížnosti odměnu, a to v celkové
výši 300 Kč, sestávající ze 4 režijních paušálů (á 75 Kč) dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (§13
odst. 3 vyhlášky). Uvedenou výši odměny přiznal Nejvyšší správní soud zástupkyni
stěžovatelů v rozsahu, který sama požadovala (podání ze dne 24. 1. 2005).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. května 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu