ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.27.2005
sp. zn. 4 Azs 27/2005 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: B. D.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, pošt. schr.
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze
dne 14. 10. 2004, č. j. 59 Az 79/2004 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 10. 2004, č. j. 59 Az 79/2004 – 18,
zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 3. 2004,
č. j. OAM-1161/VL-07-04-2004, jímž byla zamítnuta žalobcova žádost o udělení azylu jako
zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Polici České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákona o azylu“).
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
v níž vyslovil s napadeným rozsudkem nesouhlas a navrhoval přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti do vyřízení celé záležitosti a v souvislosti s tím udělení azylu
z humanitárních důvodů podle ustanovení §14 zákona o azylu.
Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti popírá oprávněnost jejího podání,
neboť se domnívá, že jak jeho rozhodnutí ve věci azylu ve všech částech výroku,
tak i rozsudek soudu, byly vydány v souladu s právními předpisy. Vyslovuje přesvědčení,
že kasační stížnost neobsahuje náležitosti podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (dále jen „s. ř. s.“), neboť v kasační stížnosti nejsou uvedeny zákonné důvody
ustanovení §103 s. ř. s., jichž by se stěžovatel dovolával. Žalovaný zdůraznil, že zjistil přesně
a úplně skutečný stav věci, přičemž stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl žádné
skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být v Mongolsku pronásledován z důvodů uvedených
v §12 zákona o azylu. Navrhoval zamítnutí kasační stížnosti pro nedůvodnost a žádal
nepřiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.
Kasační stížnost nelze projednat věcně, neboť byla podána opožděně.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek Krajského soudu v Ostravě,
ve kterém byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podání kasační stížnosti, jakož i o lhůtě,
v níž lze tak učinit a o místu, kde je možno kasační stížnost podat, byl z důvodu,
že stěžovatel, ačkoliv se v místě doručení zdržoval, nebyl na uvedené adrese (Pobytové
středisko Zbýšov, PAMIR – Padělky 381) zastižen, uložen v den pokusu o doručení,
tj. 19. 10. 2004, u držitele poštovní licence (na poště). Adresát byl o uložení vyrozuměn s tím,
že si má uloženou písemnost do 10-ti dnů vyzvednou a nevyzvedne-li si ji do 10-ti dnů
od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení. Stěžovatel si písemnost
na poště vyzvedl až dne 1. 11. 2004 a kasační stížnost podal osobně v podatelně Nejvyššího
správního soudu dne 16. 11. 2004.
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s. v návaznosti na ustanovení §46 odst. 1
občanského soudního řádu, platí, že nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena
do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát
se vhodným způsobem vyzve, aby si ji vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10-ti dnů
od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců
nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty.
V projednávané věci byla podle záznamu poštovní doručovatelky (písemnost určená
do vlastních rukou stěžovatele, která obsahovala napadený rozsudek) uložena na poště
dne 19. 10. 2004 (úterý), takže posledním dnem stanovené desetidenní lhůty počítané
od uložení zásilky byl pátek 29. 10. 2004. Od uvedeného data počala tudíž stěžovatelce
běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti. Protože se jednalo o lhůtu dvoutýdenní,
skončila v souladu s ustanovením §40 odst. 2 s. ř. s. v pátek dne 12. 11. 2004, neboť tento
den – pátek – se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty, tedy pátkem dne
29. 10. 2004. K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo proto třeba, aby nejpozději
dne 12. 11. 2004 byla kasační stížnost předána soudu, nebo zaslána soudu prostřednictvím
držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předána orgánu,
který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však plyne, že kasační stížnost byla
podána osobně u Nejvyššího správního soudu až dne 16. 11. 2004, tedy po marném uplynutí
lhůty pro podání kasační stížnosti a tudíž opožděně. Nejvyššímu správnímu soudu proto
nezbylo než kasační stížnosti podanou proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě
odmítnout podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro její opožděnost, aniž by se za této
situace mohl zabývat procesním návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že stěžovatel si rozsudek na poště
vyzvedl osobně dne 1. 11. 2004, neboť se tak stalo až po uplynutí úložní lhůty, která skončila
dne 29. 10. 2004 a i za této situace platí fikce doručení stanovená v ustanovení §42 odst. 5
s. ř. s. v návaznosti na §46 odst. 4 o. s. ř. tak, jak byla výše popsána.
Pro úplnost nutno dodat, že zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout
(§106 odst. 2 in fine s. ř. s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. března 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu