ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.288.2005
sp. zn. 4 Azs 288/2005 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: O.
Ch., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, poštovní
přihrádka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 8. 4. 2005, č. j. 65 Az 1/2005 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou poštovní přepravou dne 16. 6. 2005 ke Krajskému soudu
v Ostravě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení shora označeného
usnesení, kterým nebyl stěžovatelce k její žádosti ustanoven právní zástupce pro řízení
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ve věci neudělení azylu.
Stěžovatelka současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedené usnesení, ve kterém byla stěžovatelka řádně
poučena o možnosti podat do dvou týdnů ode dne doručení usnesení kasační stížnost
k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, bylo
z důvodu, že stěžovatelka nebyla na jí uvedené adrese zastižena, uloženo dne 19. 5. 2005
u držitele poštovní licence (na poště), o čemž byla adresátka předepsaným způsobem
vyrozuměna. Zásilku si však v úložní lhůtě nevyzvedla, za využití institutu právní fikce
nastaly účinky doručení.
Při doručování písemností určených fyzickým osobám, v souladu s ustanovením §42
s. ř. s., v návaznosti na ustanovení §46 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), platí, že písemnost určenou fyzické
osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa
podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. V projednávané věci stěžovatelka
v řízení před krajským soudem (a ostatně i v kasační stížnosti) uváděla adresu: P. S., J. C., a.
s., Č. p. 197, a na tuto adresu jí Krajský soud v Ostravě písemnost doručoval. Stěžovatelka
však nebyla v místě doručování zastižena, přičemž podle ustanovení §46 odst. 3 o. s. ř. platí,
že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a písemnost jí nebyla doručena
ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště. Podle §50b odst. 1 o. s. ř. se
doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, považuje za uloženou dnem, v němž se
bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování ani jinde příjemce
nezastihl. Podle §50c odst. 1 o. s. ř. byla-li písemnost uložena, zanechá se v místě doručování
adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4 téhož ustanovení nebude-li uložená
písemnost vyzvednuta do tří dnů, nebo jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních
rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se
adresát o uložení nedozvěděl. Podle §57 odst. 2 věty druhé o. s. ř. platí, že připadne-li konec
lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní
den.
V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla
po bezvýsledném pokusu o její doručení stěžovatelce uložena téhož dne, t. j. dne 19. 5. 2005,
na poště a stěžovatelka o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na dodejce zásilky založené
ve spisu, byla vyrozuměna s výzvou, aby si písemnost vyzvedla, s poučením o následcích
nevyhovění takové výzvě.
Stěžovatelka si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedla, za den doručení je tak nutno
považovat třetí den od uložení písemnosti (u daného usnesení nešlo o zásilku určenou
do vlastních rukou), a v případě jako je tento, kdy připadl poslední den této lhůty na neděli,
byl dnem doručení nejblíže následující pracovní den, tedy pondělí 23. 5. 2005.
Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani ta skutečnost, že stěžovatelka
si vyzvedla zásilku osobně dne 2. 6. 2005, neboť i za této situace je třeba vycházet z fikce
doručení uvedené v ustanovení §50c odst. 4 o. s. ř., a zásilku je třeba považovat za doručenou
dnem 23. 5. 2005.
V souladu s §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená
podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání
kasační stížnosti (dnem „doručení“) bylo v projednávané věci pondělí 23. 5. 2005 a jednalo
se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom
pondělí 6. 6. 2005.
Kasační stížnost byla podána opožděně.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 in fine
s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla Krajskému soudu v Ostravě podána
poštovní přepravou až dne 16. 6. 2005, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání
předmětné kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel předmětnou
kasační stížnost jako opožděnou podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
odmítnout.
Stěžovatelka v kasační stížnosti rovněž navrhovala, aby Nejvyšší správní soud přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek dle ustanovení §107 s. ř. s. V situaci, kdy byla kasační
stížnost odmítnuta pro opožděnost, se tímto požadavkem Nejvyšší správní soud zabývat
nemohl, a také se jím nezabýval.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., neboť v případech odmítnutí kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. září 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu