ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.32.2005
sp. zn. 4 Azs 32/2005 - 64
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: L.
M., zast. pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Alenou Kružíkovou, advokátkou, se sídlem
v Brně, Příkop 2a, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr.
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
14. 4. 2004, č. j. 55 Az 5/2004 – 20,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2004, č. j. 55 Az 5/2004 – 20,
se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.
II. Odměna zástupkyni stěžovatelky Mgr. Aleně Kružíkové, advokátce v Brně,
Příkop 2a, se s t a n o v í ve výši 2150 Kč a bude jí vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 5. 1. 2004 se žalobkyně domáhala
přezkoumání rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne
15. 12. 2003, č. j. OAM-4939/VL-03-ZA07-2003, jímž bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni
neuděluje azyl podle §12, §13 odst. 1, 3 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu) a že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona,
v platném znění. Žalobkyně navrhovala, aby pro nezákonnost bylo napadené rozhodnutí
zrušeno a věc vrácena žalovanému správnímu orgánu k dalšímu projednání. Současně žádala,
aby jí soud pro řízení ustanovil zástupce. V žalobě uvedla, že písemnosti jí mají být
doručovány na adresu P. 7, V. 24, k rukám pana Ing. K. H.
Krajský soud v Brně zaslal na naposledy uvedenou adresu žalobkyni formulář
„Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro rozhodnutí o žádosti
o ustanovení zástupce“ s přípisem, aby tento formulář vyplněný soudu vrátila ve lhůtě 15-ti
dnů ode dne doručení výzvy. Spolu s tímto formulářem jí též zaslal poučení o složení senátu,
který bude její věc projednávat a o možnosti vznést ve smyslu §8 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) námitku podjatosti soudců či jiných soudních
osob. Zásilka byla soudu vrácena poštou se záznamem, že adresát nebyl zastižen a v úložní
lhůtě si písemnost nevyzvedl. Krajský soud proto písemnost zaslal stěžovatelce na adresu,
která byla odborem azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra evidována jako adresa
jejího předchozího pobytu, tedy do Pobytového střediska Zastávka u Brna, Havířská 514.
Ani tento pokus o doručení zásilky stěžovatelce se nezdařil, písemnost byla vrácena soudu
zpět s poznámkou Azylového zařízení MV v Zastávce u Brna, že žalobkyně má propustku
na adresu B. J., F. 81, Č. K. Ani na tuto adresu se však stěžovatelce nepodařilo písemnost
doručit, neboť adresátka nebyla v den doručení (18. 3. 2004) v místě doručení zastižena a
vzdor výzvě a poučení o jejím uložení u pošty a možnosti si ji vyzvednout, tak v následujících
dnech neučinila, takže písemnost byla poštou vrácena soudu dne 2. 4. 2004.
Krajský soud v Brně poté vydal dne 14. 4. 2004 pod č. j. 55 Az 5/2004 – 20 usnesení,
jímž návrh žalobkyně ze dne 5. 1. 2004 na ustanovení zástupce zamítl. Unesení neodůvodnil
s odkazem na ustanovení §55 odst. 4 s. ř. s. Žalobkyni poučil, že proti tomuto usnesení může
podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně
prostřednictvím Krajského soudu v Brně, přičemž podmínkou řízení o kasační stížnosti
je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, což neplatí jen v případě, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání (§105 odst. 2 a §106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).
Žalobkyně, které se podařilo usnesení doručit dne 3. 5. 2004 na adresu Č. K., F. 81,
podala proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně včas kasační stížnost, v níž se
zamítnutím žádosti na ustanovení zástupce nesouhlasila odůvodněním, že v průběhu
azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon a ona vzhledem ke špatné znalosti
českého jazyka nemá možnost prostudovat tyto změny. Žádala, aby Nejvyšší správní soud
zrušil usnesení Krajského soudu v Brně a ustanovil jí právního zástupce.
Žalobkyně (dále jen stěžovatelka) současně požádala, aby věc byla přikázána
k projednání Krajskému soudu v Plzni, protože bydlí v Č. K. a nemůže hradit náklady na
cestování a bydlení v B.
Usnesením ze dne 29. 6. 2004, č. j. 55 Az 5/2004 – 45 Krajský soud v Brně ustanovil
stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti Mgr. Alenu Kružíkovou, advokátku, se sídlem
v Brně, Příkop 2a, zástupkyní stěžovatelky. Učinil tak s odůvodněním, že stěžovatelka
doložila (vyplněným „Potvrzením o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“), že v jejím případě jsou dány
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení právního zástupce
ve smyslu §35 odst. 7 věty první s. ř. s.
Soudem ustanovená zástupkyně se v doplňku kasační stížnosti ze den 17. 8. 2004
dovolává důvodu kasační stížnosti uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť má za to,
že napadené rozhodnutí je nezákonné, když soud nesprávně posoudil otázku splnění
předpokladů stěžovatelky pro ustanovení zástupce. Stěžovatelka má za to, že pokud jí byla
pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupkyně z důvodů uvedených v §35 odst. 7
s. ř. s., nebyl zde oprávněný důvod jí zástupkyni neustanovit též pro celé řízení o žalobě proti
napadenému rozhodnutí správního orgánu. Připomíná, že důvody žádosti o udělení zástupce
byly a zůstávají stejné a stěžovatelka doložila, že jsou u ní splněny předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 2 a 3
s. ř. s. a dospěl k závěru, že v dané věci není vázán důvodem kasační stížnosti,
v níž se stěžovatelka dovolává ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy nezákonnosti
spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, tedy otázky, zda stěžovatelka
splňovala předpoklady pro ustanovení zástupce i pro řízení o žalobě proti napadenému
rozhodnutí správního orgánu či nikoliv. Nejvyšší správní soud má za to, že tímto důvodem
není vázán, neboť napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění
[§109 odst. 3 a §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
Krajský soud v Brně napadené usnesení ze dne 14. 4. 2004, jímž návrh žalobkyně
na ustanovení zástupce zamítl, neodůvodnil, jen uvedl, že toto usnesení nemusí obsahovat
odůvodnění a odkázal v tomto směru na §55 odst. 4 s. ř. s. Podle uvedeného ustanovení
nemusí usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, obsahovat
odůvodnění. Lze připustit, že napadené usnesení patří mezi ta, jimiž se nikomu povinnost
neukládá a jimiž se řízení nekončí, nicméně nutno zdůraznit, že ustanovení §55 odst. 4
ponechává na úvaze soudu, zda za takové situace usnesení odůvodnit či nikoliv. Nejvyšší
správní soud má za to, že usnesení, jímž se zamítá návrh účastníka, zde konkrétně návrh
na ustanovení zástupce, by odůvodnění obsahovat mělo, neboť účastník by měl alespoň
rámcově seznat, co vedlo soud k tomu, že jeho návrhu nevyhověl. To platí tím spíše,
že usnesení, jimž se zamítá návrh na ustanovení zástupce, není toliko usnesením upravujícím
vedení řízení, a proti němuž není kasační stížnost přípustná, ale jde o usnesení sice procesní
povahy, ale takové, jimž se nepochybně ovlivňuje další postavení účastníka v přezkumném
řízení soudním a zasahuje se tak do jeho práv. Jde o usnesení, proti němuž je kasační stížnost
přípustná a i soud rozhodující o kasační stížnosti by měl seznat, jaké důvody vedly
krajský soud k zamítnutí návrhu, což platí zejména v případech, v nichž rozhodnutí
soudu závisí na posouzení, zda jsou splněny zákonné podmínky pro možnost vyhovění
návrhu tak, jak je tomu i v případě ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s. Podle uvedeného
ustanovení, navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků,
a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením
zástupce, jímž může být i advokát. Z citovaného ustanovení je patrné, že jednou z podmínek
pro možnost ustanovení zástupce je splnění předpokladů pro osvobození od soudních
poplatků a další podmínkou je zjištění, že takové opatření je potřebné k ochraně práv
účastníka. V dané věci však z neodůvodněného usnesení krajského soudu nelze vůbec zjistit,
kterou z těchto podmínek pokládal za nesplněnou, jen lze dovozovat, že zřejmě tu prvou,
když stěžovatelka nedoložila v řízení splnění předpokladů pro osvobození od soudních
poplatků. Ostatně v napadeném usnesení není ani odkaz na ustanovení §35 odst. 7 s. ř. s.
a lze tudíž jen předpokládat, že právě z hlediska citovaného zákonného ustanovení se krajský
soud věcí zabýval.
Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že v řízení, v němž rozhodnutí soudu o podaném,
byť jen procesním (mezitímním) návrhu, je vázáno na splnění zákonných podmínek, musí
usnesení o zamítnutí takového návrhu, třebaže se jím řízení nekončí a účastníku se neukládá
žádná povinnost, obsahovat odůvodnění a nejde tudíž o případ aplikace ustanovení §55 odst.
4 s. ř. s. Absence odůvodnění takového rozhodnutí způsobuje totiž jeho nepřezkoumatelnost
ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., pro níž je třeba takové rozhodnutí zrušit a věc vrátit
krajskému soudu k dalšímu řízení. Na krajském soudu bude, aby z hlediska ustanovení §35
odst. 7 s. ř. s. znovu žádost stěžovatelky posoudil a své rozhodnutí o ní odůvodnil, jsa vázán
právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto zrušovacím rozhodnutí
(§110 odst. 3 s. ř. s.).
Zástupkyni stěžovatelky Mgr. Aleně Kružíkové, která byla ustanovena soudem
pro řízení o kasační stížnosti, náleží odměna za dva úkony právní služby po 1000 Kč,
a to příprava a převzetí zastoupení a podání doplňku kasační stížnosti [§11 odst. 1 písm.
b) ve spojení s ustanovením §9 odst. 3 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k nimž náleží
náhrada hotových výdajů ve výši 75 Kč ke každému z úkonů – celkem 150 Kč (§13 odst. 3
vyhlášky č. 177/996 Sb.). Odměna jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu,
neboť jde o zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. března 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu