ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.365.2005
sp. zn. 4 Azs 365/2005 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. S., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
31. 5. 2005, č. j. 55 Az 107/2004 – 33,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 107/2004 – 33 zamítl
žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 4. 2004, č. j. OAM-6710/VL-
11-ZA04-2003 a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Napadeným rozhodnutím žalovaného nebyl žalobci udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek
uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších
předpisů (dále též jen zákona o azylu) a současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu. Krajský soud v odůvodnění
rozsudku dospěl k závěru, že žaloba žalobce není důvodná, a proto žalobu v souladu
s ustanovením §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen s. ř. s.), zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále též jen stěžovatel) kasační stížnost,
v níž uplatnil důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. Uvedl, že nesouhlasí
s napadeným rozsudkem a navrhoval, aby byl napadený rozsudek Krajského soudu v Brně
zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádal o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
Kasační stížnost je podána opožděně.
Z obsahu spisu plyne, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne
31. 5. 2005, č. j. 55 Az 107/2004 – 33 byl stěžovateli uložen na poště Z. u B. ve středu dne
20. 7. 2005, poté, co stěžovatel nebyl zastižen poštovním doručovatelem v místě svého
hlášeného pobytu v P. Z., H. 514, Z. u B. Stěžovateli bylo uložení zásilky oznámeno.
Stěžovatel si však zásilku nevyzvedl a tato byla vrácena zpět Krajskému soudu v Brně. Podle
úředního záznamu Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2005 se dostavil stěžovatel k tomuto
soudu a požádal o vydání rozsudku, který mu byl tento den vydán. Sdělil, že se zdržuje na
adrese P. Z. u B.
V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu nelze za den doručení
rozhodnutí, od kterého počíná běžet lhůta k podání kasační stížnosti, považovat den,
kdy stěžovatel zásilku osobně převzal u krajského soudu, pokud se tak stalo poté,
když uplynula desetidenní úložní doba, jejíž poslední den se považuje za den doručení,
i když se adresát o tomto uložení nedozvěděl (viz usnesení NSS ze dne 24. 2. 2004,
č. j. 5 Azs 15/2004 – 34).
Podle ustanovení §42 odst. 5 s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob
doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení.
Podle ustanovení §46 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené
v odst. 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost,
která jí má být doručena do vlastních rukou, uloží. Podle §46 odst. 1 o. s. ř. písemnost
určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu,
jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická
osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice,
kterou mu sdělila; to neplatí, může-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem
předepsaným tímto zákonem.
Podle §50c odst. 4 o. s. ř., nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů, nebo,
jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení,
považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl;
to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno (§50d odst. 1) nebo bylo-li uložení
písemnosti neúčinné.
Z výše uvedeného tedy plyne, že za den doručení rozsudku stěžovateli je nutno
považovat pondělí dne 1. 8. 2005, tedy poslední den lhůty, stanovené k uložení zásilky
na poště Z. u B. (poslední den úložní lhůty připadl na sobotu 30. 7. 2005, takže nejbližším
pracovním dnem se stalo pondělí dne 1. 8. 2005). Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho
měnit ani to, že stěžovatel si sám vyzvedl rozsudek u Krajského soudu v Brně dne
16. 8. 2005, neboť v tomto případě je třeba vycházet z fikce doručení rozsudku ve smyslu
shora citovaných ustanovení s. ř. s. a o. s. ř.
Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti.
V poučení napadeného rozsudku je v souladu s ustanovením §106 dost. 2 s. ř. s. správně
uvedeno, že proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek §102 a násl.
s. ř. s., a to do dvou týdnů po jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně,
prostřednictvím Krajského soudu v Brně.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu, počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení,
lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta
uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta
zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost
je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, za den doručení napadeného rozsudku stěžovateli
do vlastních rukou je nutno považovat pondělí dne 1. 8. 2005. Lhůta dvou týdnů k podání
kasační stížnosti počala běžet v úterý dne 2. 8. 2005 (§40 odst. 1 s. ř. s.) a skončila v pondělí
dne 15. 8. 2005 (§40 odst. 2 s. ř. s.). Uvedený den – pondělí – se svým označením shoduje
s označením dne, který určuje její počátek, jímž je den doručení napadeného rozsudku
stěžovateli, tedy pondělí dne 1. 8. 2005. K zachování lhůty pro podání kasační stížnosti bylo
proto třeba, aby nejpozději dne 15. 8. 2005 byla kasační stížnost předána soudu, nebo soudu
zaslána prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence,
anebo předána orgánu, který má povinnost podání doručit. Z obsahu spisu však plyne,
že kasační stížnost byla podána osobně u Krajského soudu v Brně dne 29. 8. 2005,
tedy opožděně.
Z výše uvedeného tedy zcela jednoznačně plyne, že kasační stížnost byla podána
opožděně. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu
v Brně ze dne 31. 5. 2005, č. j. 55 Az 107/2004 – 33 odmítl podle ustanovení §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s., neboť byla podána opožděně. Za této situace se pak již nezabýval návrhem
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ani nedostatkem povinného zastoupení
v řízení o kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud za použití ustanovení §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. tak,
že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační
stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. prosince 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu