ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.391.2004
sp. zn. 4 Azs 391/2004 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: P. D.
Q., zast. JUDr. Petrem Práglem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Dlouhá č. 5, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad
Labem ze dne 24. 3. 2004, č. j. 15 Az 461/2003 – 16,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podanou kasační stížností napadá shora označený
rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti
rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 7. 2. 2003, č. j. OAM-1791/VL-20-C10-2002,
kterým uvedený správní orgán rozhodl tak, že z důvodu nesplnění podmínek uvedených
v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákona o azylu), ve znění
zákona č. 2/2002 Sb., se stěžovateli azyl neuděluje a že se na něho nevztahuje překážka
vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu v platném znění.
Kasační stížnost podal stěžovatel dovolávaje se důvodu uvedeného v §103
odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“),
tedy nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení, a to jak ve vztahu k výroku o neudělení azylu, tak i k výroku
o zjištění neexistence překážek vycestování do země původu. Navrhoval, aby Nejvyšší
správní soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem a věc mu vrátil
k dalšímu řízení a současně žádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Ústí nad Ladem předložil dne 27. 9. 2004 spis Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o podané kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení
o složení senátu, který je podle rozvrhu práce povolán věc projednat a rozhodnout a rovněž
o možnosti namítnout podjatost soudce. Účastníci řízení této možnosti nevyužili.
Podáním, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne 17. 5. 2003, vzal stěžovatel
svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět a navrhoval, aby soud řízení o kasační stížnosti
zastavil a současně aby vyslovil, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti.
Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47
písm. a) s. ř. s., ve znění pozdějších předpisů, za použití §120 téhož zákona, řízení zastavil.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle
ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. května 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu