ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.42.2005
sp. zn. 4 Azs 42/2005 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: D. K.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM,
v řízení o kasační stížnosti žalobce podané proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 3. 11. 2004, č. j. 40 Az 11/2004 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 17. 5. 2004, č. j. OAM-88/CU-09-09-2004,
byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení
§16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proti tomuto
rozhodnutí podal žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu a současně požádal
o ustanovení zástupce pro přezkumné řízení soudní. Usnesením ze dne 3. 11. 2004,
č. j. 40 Az 11/2004 - 24, uvedený soud návrhu žalobce na ustanovení zástupce nevyhověl
pro nesplnění podmínek ustanovení §74 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“).
Kasační stížností sepsanou dne 3. 12. 2004 se žalobce domáhal zrušení uvedeného
usnesení krajského soudu a ustanovení zástupce pro přezkumné řízení soudní v jeho azylové
věci. Připomíná, že je dána potřeba jeho zastoupení advokátem, protože v řízení se několikrát
změnil azylový zákon a on jako cizinec pro neznalost českého jazyka neměl možnost
prostudovat tyto změny.
Nejvyšší správní soud se důvodností podané kasační stížnosti nemohl zabývat, neboť
byla podána opožděně.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedené usnesení krajského soudu, ve kterém byl stěžovatel
řádně poučen o možnosti podat kasační stížnost do dvou týdnů po jeho doručení z důvodů
uvedených v ustanovení §103 odst. 1 s. ř. s., a to u Krajského soudu v Ústí nad Labem, byl
odeslán na adresu stěžovatele – u Ing. J. K., Ú. 270, P. 8, dne 8. 12. 2004. Podle záznamu
pošty na dodejce od obálky, v níž bylo napadené usnesení doručováno, převzal adresát D. K.
zásilku dne 5. 11. 2004.
V souladu s ustanovením §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, jenž určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání
kasační stížnosti (dnem „doručení písemnosti“) byl v projednávané věci pátek 5. 11. 2004
a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem této lhůty pro podání kasační stížnosti
byl pátek 19. 11. 2004. Nejpozději v tento den mohl stěžovatel podat kasační stížnost s účinky
zachování lhůty.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze ve smyslu ustanovení §106 odst. 2
s. ř. s. prominout.
Z obsahu spisu vyplývá, že kasační stížnost sepsanou dne 3. 12. 2004 odevzdal
stěžovatel spolu se žádostí na přikázání věci Městskému soudu v Praze z důvodu
vhodnosti, k poštovní přepravě na poště v P. 415 až dne 6. 12. 2004, jak o tom svědčí záznam
uvedené pošty s otiskem razítka o datu odevzdání k doporučené přepravě. Stalo
se tak nepochybně po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání kasační stížnosti
(která skončila dne 19. 11. 2004) a nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání stížnosti
byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel předmětnou kasační stížnost jako opožděnou
podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout. Nutno v této
souvislosti poznamenat, že se neshoduje se skutečností prohlášení stěžovatele v kasační
stížnosti, že tuto obdržel až dne 22. 11. 2004.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže
byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. 2. 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu