ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.421.2005
sp. zn. 4 Azs 421/2005 – 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. T.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze
dne 21. 7. 2005, č. j. 24 Az 437/2004 – 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 21. 7. 2005, č. j. 24 Az 437/2004 – 37
zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 6. 2004,
č. j. OAM-2170/VL-10-12-2004, jímž nebyl žalobci udělen azyl podle ustanovení §12, §13
odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii
České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o azylu“), a současně bylo
vysloveno, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Uvedený soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle ustanovení §78
odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
Kasační stížností podanou osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 12. 10. 2005
se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení rozsudku (v kasační stížnosti je nesprávně
uvedeno usnesení) Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 437/2004 – 37, a vrácení věci
tomuto soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel uvedl, že s tímto „usnesením“ v plném rozsahu
nesouhlasí, neboť je přesvědčen, že bylo vydáno v rozporu se zákonem. Nezákonnost
rozhodnutí spatřuje v nesprávném posouzení právní otázky soudem a vytýká uvedenému
soudu, že neposoudil jeho žádost o sloučení věci a nařízení jednání. Připomíná,
že by při případném návratu na Ukrajinu byl vystaven značným těžkostem. Dovolává
se kasačního důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Vzhledem k tomu,
že podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen
advokátem a vzhledem k tomu, že nemá právnické vzdělání a jakékoliv prostředky k úhradě
odměny právnímu zástupci, vyslovil stěžovatel přesvědčení, že jsou u něho splněny
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a požádal proto o ustanovení advokáta
pro řízení o kasační stížnosti soudem. Navrhoval současně, aby Nejvyšší správní soud přiznal
kasační stížnosti odkladný účinek.
Ze spisu vyplývá, že napadený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů ode dne jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, byl stěžovateli
doručován na jím uvedenou adresu – Č. L. – D., L. 52. Podle záznamu pošty na doručence od
obálky určené do vlastních rukou adresáta, nebyl stěžovatel dne 29. 8. 2005 při pokusu o
doručení zásilky v místě doručování zastižen, a proto mu téhož dne byla obálka s písemností
uložena na poště a adresátu o tom byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Stěžovatel si
však zásilku v úložní lhůtě (která skončila 14. 9. 2005) nevyzvedl a ta byla vrácena téhož dne
zpět Krajskému soudu v Ostravě. Z úředního záznamu učiněného pracovníkem Krajského
soudu v Ostravě dne 6. 10. 2005 vyplývá, že k telefonické žádosti žalobce byl mu znovu
zaslán již pravomocný rozsudek na výše uvedenou adresu, tj. Č. L. – D., L. 52. Podle obsahu
doručeny založené ve spise, byla tato písemnost převzata stěžovatelem na poště v Č. L. dne
10. 10. 2005, což stěžovatel stvrdil svým podpisem.
Kasační stížnost proti uvedenému rozsudku podal stěžovatel osobně u Krajského
soudu v Ostravě dne 12. 10. 2005 a Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než konstatovat,
že byla podána opožděně.
Při doručování písemností určených fyzickým osobám v souladu s ustanovením §42
s. ř. s. v návaznosti na ustanovení §46 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) platí, že písemnost určenou fyzické
osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, místa podnikání,
pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. V projednávané věci stěžovatel v řízení před krajským
soudem uváděl adresu Č. L. – D., L. 52 a na tuto adresu mu také Krajský soud v Ostravě
písemnost doručoval. Stěžovatel však nebyl v místě doručování zastižen, přičemž podle
ustanovení §46 odst. 3 o. s. ř. platí, že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a
písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště.
Podle §50b odst. 1 o. s. ř. doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, se považuje
za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě
doručování ani jinde příjemce nezastihl. Podle §50c odst. 1o. s. ř., byla-li písemnost uložena,
zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4 téhož
ustanovení, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo, jde-li o písemnost, která
má být doručena do vlastních rukou (kterou je nepochybně rozsudek krajského soudu), do 10-
ti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Podle §40 odst. 3 s. ř. s. platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo
svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla
po bezvýsledném pokusu o její doručení na stěžovatelem uvedené adrese, uložena téhož dne,
tj. 29. 8. 2005 na poště a stěžovatel o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na doručence
zásilky založené ve spise, byl vyrozuměn s výzvou, aby si písemnost vyzvedl, s poučením
o následcích nevyhovění takové výzvě. Stěžovatel si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedl a za den
doručení zásilky určené do vlastních rukou je nutno považovat desátý den od uložení
písemnosti, tj. čtvrtek dne 8. 9. 2005. Od tohoto data se pak odvíjí dvoutýdenní lhůta k podání
kasační stížnosti.
V souladu s ustanovením §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána
do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů,
měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, jenž určil
počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti
(dnem „doručení“) byl v projednávané věci čtvrtek dne 8. 9. 2005 (desátý den od uložení
zásilky na poště), jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační
stížnosti byl pak čtvrtek dne 22. 9. 2005. Tento den se svým označením – čtvrtek – shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla u Krajského soudu v Ostravě podána
osobně až dne 12. 10. 2005, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační
stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud ji musel proto jako opožděnou podle §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. odmítnout, aniž by se mohl zabývat
její důvodností.
Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani ta skutečnost, že stěžovateli byl
k jeho telefonické žádosti zaslán Krajským soudem v Ostravě stejnopis napadeného rozsudku
a on si tuto zásilku osobně převzal na poště v Č. L. dne 10. 10. 2005. I za této situace je třeba
vycházet z fikce doručení jemu zasílaného rozsudku postupem upraveným v občanském
soudním řádu. V souladu s §50c odst. 4 o. s. ř. je dnem doručení čtvrtek 8. 9. 2005. Pro
úplnost nutno uvést, že v kasační stížnosti stěžovatel uvádí novou adresu místa svého pobytu
S. u Č. L. č. 562, nicméně rozsudek Krajského soudu v Ostravě mu byl doručován na původně
uvedenou adresu – jiná adresa nebyla krajskému soudu známa – přičemž nutno konstatovat,
že na této adrese převzal stejnopis rozsudku stěžovatel ještě i dne 10. 10. 2005.
Stěžovatel v kasační stížnosti navrhoval, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek podle §107 s. ř. s. Za situace, kdy byla kasační stížnosti odmítnuta
pro opožděnost, se tímto požadavkem Nejvyšší správní soud již zabývat nemohl.
Protože kasační stížnost byla podána opožděně, nebylo již třeba, aby se Krajský soud
v Ostravě zabýval návrhem stěžovatele na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti,
neboť vzhledem k opožděnosti jejího podání by to bylo nadbytečné.
O nákladech řízení rozhodl soudu podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu