ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.43.2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: J. B.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka
21/OAM, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem
ze dne 2. 9. 2004, č. j. 40 Az 9/2004 – 18,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 2. 9. 2004, č. j. 40 Az 9/2004 – 18
zamítl žalobu žalobce podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2004, č. j. OAM-
90/CU-09-09-2004, E. č. C., a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Rozhodnutím žalovaného správního orgánu byla zamítnuta žádost žalobce o
udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o
azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o azylu). Krajský soud dospěl
v odůvodnění svého rozhodnutí k závěru, že rozhodnutí žalovaného je v souladu se zákonem a
žaloba je nedůvodná, a proto ji podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“) zamítl.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost,
v níž navrhoval, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek Krajského soudu
v Ústí nad Labem a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhoval, aby byl
jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek a požádal o ustanovení právního zástupce z řad
advokátů.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 10. 12. 2004, č. j. 40 Az 9/2004 –
31 rozhodl tak, že návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti
se nevyhovuje. Současně vyzval stěžovatele, aby si ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
tohoto usnesení zvolil zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta a tuto skutečnost
soudu doložil předložením plné moci. Nebude-li této výzvě ve lhůtě vyhověno, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
V odůvodnění usnesení uvedl, že stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození
od soudních poplatků a o ustanovení advokáta. Krajský soud vyzval stěžovatele k prokázání
jeho majetkových poměrů na příslušném formuláři. Zásilka byla opakovaně zaslána na adresu
stěžovatelem uvedenou v kasační stížnosti. Ten si však zásilky nepřevzal, své majetkové
poměry nedoložil a neprokázal tak, že u něho jsou předpoklady, aby byl osvobozen
od soudních poplatků (§35 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní). Proto soud
jeho návrhu na ustanovení právního zástupce nevyhověl. Soud dále citoval ustanovení §105
odst. 2 s. ř. s. s tím, že je třeba, aby stěžovatel byl při podání kasační stížnosti zastoupen
stanoveným způsobem.
Z obsahu spisu plyne, že výše uvedené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem
bylo stěžovateli doručováno na adresu: P. 8 – D., ulice K. 1, u pana D., kterou stěžovatel
uvedl v kasační stížnosti. Poté, co nebyl stěžovatel zastižen poštovní doručovatelkou v místě
jím uvedeného pobytu, byla zásilka, neurčená do vlastních rukou, uložena dne 27. 12. 2004 na
poště. Stěžovatel si zásilku v úložní době tří dnů nevyzvedl. Podle §46 odst. 2 zákona č.
99/1963 Sb. (občanský soudní řád – o. s. ř.) v jeho znění do 31. 12. 2004, ve spojení
s ustanovením §42 odst. 5 s. ř. s., je třeba vycházet z toho, že stěžovateli byla zásilka
doručena dnem 30. 12. 2004, i když se o uložení nedozvěděl. Stěžovatel na výzvu soudu
uvedenou v usnesení tohoto soudu ze dne 10. 12. 2004, č. j. 40 Az 9/2004 – 31 v soudem
stanovené lhůtě, ostatně ani později, nereagoval.
Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační
stížnosti.
Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační
stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen,
který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání,
které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud
usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl, nebo o téže věci již řízení
u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek
je neodstranitelný, nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
V posuzované věci nutno uzavřít, že stěžovatel neodstranil nedostatek povinného
zastoupení v řízení o kasační stížnosti, neboť nedoložil plnou moc osvědčující,
že je zastoupen advokátem. Přitom v usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
10. 12. 2004, č. j. 40 Az 9/2004 – 41, obsahujícím výzvu k odstranění tohoto nedostatku, byl
stěžovatel výslovně upozorněn na to, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení
advokátem ve lhůtě odstraněn, bude řízení o kasační stížnosti odmítnuto. Stěžovatel
tedy neodstranil nedostatek povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti,
a pro uvedený nedostatek podmínky řízení nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost proto odmítl, aniž by se dále zabýval nedostatkem
náležitostí kasační stížnosti [§46 odst. 1 písm. a), §105 odst. 2, §106 s. ř. s.]. Za této situace
se pak Nejvyšší správní soud nemohl zabývat ani žádostí o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo Nejvyšším správním soudem
za použití ustanovení §60 odst. 3 a §120 s. ř. s. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. srpna 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu