ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.453.2004
sp. zn. 4 Azs 453/2004 – 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: N. A. Q.,
zast. Mgr. Darinou Kučerovou, advokátkou, se sídlem v Děčíně, Masarykovo nám. 193/20,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační
stížnosti žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 2.
2004, č. j. 15 Az 418/2003 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou ke Krajského soudu v Ústí nad Labem poštovní přepravou
dne 27. 8. 2004, se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného
rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 7. 2002,
č. j. OAM–1218/AŘ-2002, jímž bylo potvrzeno předchozí rozhodnutí Ministerstva vnitra
ze dne 16. 11. 2001, č. j. OAM-6443/VL-10-OL3-2001, kterým byla žádost stěžovatele
o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1 písm. a) zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), s tím, že stěžovatel nesplňuje
podmínky pro udělení azylu ani podle §13 odst. 1, 2 a §14 zákona o azylu,
a že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Stěžovatel současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen
o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, byl stěžovateli doručen
do vlastních rukou dne 17. 5. 2004.
V souladu s §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená podle
týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem,
který určil počátek lhůty. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační
stížnosti (dnem „doručení“) bylo v projednávané věci pondělí 17. 5. 2004 a jednalo se o lhůtu
dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti bylo potom pondělí
31. 5. 2004.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§106 odst. 2 in fine
s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem
podána poštovní přepravou až dne 27. 8. 2004, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání
předmětné kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel předmětnou
kasační stížnost jako opožděnou podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
odmítnout.
Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V situaci,
kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem
již zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla
kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. 2. 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu