ECLI:CZ:NSS:2005:4.AZS.485.2004
sp. zn. 4 Azs 485/2004 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. S., zast.
JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou, se sídlem Bubenská 25, Praha 7, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1.
2004, č. j. 15 Az 350/2003 – 30,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Zástupkyni stěžovatelky, JUDr. Ivě Čvandové, advokátce, se sídlem Praha 7,
Bubenská 25, se p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1075 Kč a bude
jí vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30ti dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. 15 Az 350/2003 – 30 ze dne
26. 1. 2004 zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne
12. 12. 2002, č. j. OAM-3512/VL-11-C10-2002, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá
právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu nebyl
žalobkyni udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“),
a současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 zákona o azylu. V odůvodnění rozsudku dospěl soud k závěru, že žaloba není
důvodná, a proto ji podle §78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala včas kasační stížnost žalobkyně (dále
jen „stěžovatelka“). Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského
soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala
o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 15 Az 350/2003 – 37 ze dne 2. 9. 2004
ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti advokátku, a to JUDr. Ivu Čvandovou,
se sídlem Bubenská 25, Praha 7.
Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační
stížnosti. Věc napadla u Nejvyššího správního soudu dne 18. 11. 2004.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 6. 12. 2004 vrátil věc krajskému soudu
bez rozhodnutí o kasační stížnosti. Vyslovil názor, že kasační stížnost tak, jak byla podána,
neobsahuje náležitosti uvedené v ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. Zavázal proto krajský soud
k tomu, aby vyzval zástupkyni stěžovatelky k doplnění kasační stížnosti podle §106 odst. 3
s. ř. s. tak, aby z ní bylo patrno, z jakých důvodů (které musí být popsány ve vztahu
k napadenému rozhodnutí) je rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2004,
č. j. 15 Az 350/2003 – 30, napadán. Dále konstatoval, že bude třeba, aby výzva k odstranění
nedostatku kasační stížnosti obsahovala poučení o tom, že nebude-li kasační stížnost ve lhůtě
soudem stanovené doplněna, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne (§37 odst. 5
s. ř. s.).
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 15 Az 350/2003 – 41 ze dne 4. 3. 2005
vyzval zástupkyni žalobkyně k doplnění kasační stížnosti ve smyslu přípisu Nejvyššího
správního soudu.
Podáním ze dne 15. 6. 2005, které bylo podáno osobně u Krajského soudu v Ústí
nad Labem dne 16. 6. 2005, a které bylo označeno jako zpětvzetí kasační stížnosti, návrh
na zastavení řízení, sdělila stěžovatelka, že prostřednictvím Krajského soudu v Ústí
nad Labem podala k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost proti rozsudku
krajského soudu č. j. 15 Az 350/2003 ve věci žaloby proti správnímu rozhodnutí o neudělení
azylu. Uvedla dále, že tímto podáním bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět a navrhuje
soudu, aby řízení ve věci zastavil. Spis byl poté předložen Nejvyššímu správnímu soudu
v Brně s odkazem na zpětvzetí kasační stížnosti.
Podle §47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel
svůj návrh zpět.
Podle §108 odst. 2 s. ř. s. byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu
správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.
Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela
jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení
o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením §47
písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. (s. ř. s.), ve znění pozdějších předpisů, za použití §120
téhož zákona, řízení zastavil. Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že zpětvzetí kasační
stížnosti bylo učiněno podáním stěžovatelky ze dne 15. 6. 2005, avšak již v době, kdy věc
byla poprvé předložena Nejvyššímu správnímu soudu (18. 11. 2004). Za této situace
proto o zpětvzetí návrhu rozhodoval Nejvyšší správní soud.
Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém
rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku
a nedostatkem náležitostí kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud
podle ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odměna zástupkyni stěžovatelky, advokátce JUDr. Ivě Čvandové, se sídlem Praha 7,
Bubenská 25, která byla stěžovatelce k její žádosti ustanovena usnesením Krajského soudu
v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2004, č. j. 15 Az 350/2003 – 37, byla stanovena za jeden úkon
po 1000 Kč (příprava a převzetí zastoupení - §11 odst. 1 písm. b/ ve spojení s ustanovením
§9 odst. 1 písm. f/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrada hotových výdajů 75 Kč (§13 odst. 3
téže vyhlášky), celkem tedy 1075 Kč. Uvedená částka bude zástupkyni stěžovatelky
vyplacena do 30ti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. září 2005
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu