ECLI:CZ:NSS:2005:5.AS.55.2004
sp. zn. 5 As 55/2004 - 38
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci
žalobkyně M. K., zast. advokátkou JUDr. Alenou Březinovou, se sídlem AK Alšova 642,
Neratovice, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem
Zborovská 11, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 14. 9. 2004, č. j. 11 Ca 59/2004 – 23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se náhrada nákladů v řízení o kasační stížnosti nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností žalobkyně, nyní stěžovatelka brojí proti výše označenému usnesení
soudu, kterým bylo zastaveno řízení podle ust. §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní
řád správní (s. ř. s.) ve spojení s ust. §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, a to z důvodu, že stěžovatelka ani na výzvu soudu nezaplatila soudní poplatek
splatný podáním žaloby. Stěžovatelka tuto skutečnost nepopírá, namítá však, že k ní došlo
pochybením v účetní evidenci advokátní kanceláře; poplatek byl vykázán jako zaplacený,
k faktické úhradě však nedošlo. Toto právní zástupkyně stěžovatelky zjistila až na základě
usnesení ze dne 14. 9. 2004, kterým bylo řízení zastaveno a poplatek byl následně uhrazen.
Protože ust. §64 s. ř. s. udává, nestanoví-li tento zákon jinak, pro řízení ve správním
soudnictví použijí se přiměřeně ustanovení o. s. ř., a to prvé a třetí části, stěžovatelka
požaduje, aby Městský soud v Praze při aplikaci ust. §210a o. s. ř. usnesení o zastavení řízení
zrušil a v řízení pokračoval. Navrhuje proto, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení
Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal usnesení Městského soudu v Praze v intencích
ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Stěžovatelka podala u Krajského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhala
přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 12. 2003 č. j. ÚSŘ 43329/03/Ku, kterým bylo
zamítnuto její odvolání ve věci uložení pokuty; tato byla postoupena Městskému soudu
v Praze, jakožto soudu věcně a místně příslušnému. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka
s podanou žalobou nezaplatila soudní poplatek, byla usnesením ze dne 5. 4. 2004 vyzvána
k úhradě soudního poplatku ve výši 2000 Kč, současně byla poučena o právních následcích
nezaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo právní zástupkyni stěžovatelky řádně doručeno
dne 13. 4. 2004, ve stanovené lhůtě nebyl poplatek uhrazen, stěžovatelka neuvedla ani žádné
skutečnosti, které by zaplacení poplatku bránily.
Podle ust. §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., jde-li o poplatek za řízení,
vzniká poplatková povinnost podáním žaloby. Poplatek je splatný vznikem poplatkové
povinnosti (§7 odst. 1 cit. zákona).
Podle ust. §9 odst. 1 cit. zákona nebyl-li poplatek splatný s podáním žaloby uhrazen,
soud vyzve poplatníka k zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí, po marném uplynutí této lhůty
řízení zastaví.
Podle ust. §9 odst. 7 cit. zákona usnesení o zastavení řízení pro nezaplacený poplatek
zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve,
než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání
proti tomuto usnesení. Nabude – li usnesení o zastavení řízení právní moci, zaniká poplatková
povinnost.
Ze spisu vyplynulo, že stěžovatelka uhradila dodatečně soudní poplatek ve výši
2000 Kč v kolkových známkách dne 6. 10. 2004. Usnesení o zastavení řízení bylo právní
zástupkyni řádně doručeno dne 22. 9. 2004 a nabylo právní moci (§54 odst. 5 ve spojení
s ust. §55 odst. 5 s. ř. s.).
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka uhradila soudní poplatek až poté, kdy zanikla
poplatková povinnost, není naplněn zákonem stanovený předpoklad k tomu, aby mohl
Městský soud v Praze vydané usnesení zrušit a v řízení pokračovat. Poplatek stěžovatelce
vrátí soud, jemuž byl uhrazen v souladu s ust. §10 zákona č. 549/1991 Sb.
Ustanovení §210a o. s. ř., jehož aplikace se stěžovatelka domáhá, nelze podle
ust. §64 s. ř. s. ve věci aplikovat.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Městský soud v Praze postupoval zcela
v souladu se zákonem, když řízení podle ust. §47 písm. c) s. ř. s. zastavil, neboť tak stanoví,
jak bylo výše uvedeno, zvláštní předpis; jiný postup nemohl soud proto ani uplatnit.
Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 s. ř. s. za použití §320 s. ř. s.) a žalovanému, který byl v řízení
úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému
se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 21. září 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu