ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.102.2005
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: N. T. T., zast. advokátkou JUDr. Alicí Burianovou, se sídlem Příkopy 902,
Chomutov 430 01, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
5. 10. 2004, č. j. 14 Az 493/2003 - 22
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Soud p ř i z n á v á ustanovené advokátce JUDr. Alici Burianové odměnu včetně
paušální náhrady ve výši 1075 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího
správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl včas podanou kasační stížností usnesení
Krajského soudu v Ústí nad Labem shora označené, kterým byla podle §46 odst. 1 písm. b)
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odmítnuta žaloba
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 2. 2003, č. j. OAM - 1367/VL-10–C10-2002.
Tímto rozhodnutím žalovaného nebyl stěžovateli udělen azyl pro nesplnění podmínek
uvedených v §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „zákon o azylu“), přitom bylo zároveň rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje
překážka vycestování podle §91 zákona o azylu.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí Krajského
soudu v Brně v mezích důvodů uplatněných ve smyslu ust. §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Krajský soud v Ústí nad Labem odůvodnil odmítnutí žaloby tím, že žaloba byla
podána opožděně, a proto ji odmítl. Uvedl, že den doručení byl 19. březen 2003 a žaloba byla
podána dne 23. 4. 2003 na poště v Chomutově. Lhůta k podání žaloby, tj. 15 dní od doručení
rozhodnutí správního orgánu tak marně uplynula dnem 3. 4. 2003 a rozhodnutí dnem
4. 4. 2003 nabylo právní moci.
V podané kasační stížnosti stěžovatel uvádí, že se dne 16. 4. 2003 dostavil k převzetí
rozhodnutí, na němž bylo napsáno, že nabylo právní moci 19. 3. 2003, tedy měsíc zpátky,
s čímž nesouhlasil. Krajský soud pak uvedl jako den právní moci zase jiné datum,
totiž 4. 4. 2003. Proto požaduje zrušení usnesení krajského soudu.
Nejvyšší správní soud se připojenou žádostí o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nezabýval z toho důvodu, že věc rozhodoval přednostně (§56 odst. 2, §120 s. ř. s.).
Podle ust. §72 odst. 1 s. ř. s., žalobu lze podat do 2 měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo
žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným
způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě
podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Tímto jiným zákonem je v daném případě zákon č. 325/1999 Sb., o azylu,
který ve znění platném ke dni vydání napadeného rozhodnutí v ust. §32 stanoví zvláštní lhůtu
pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu, a to lhůtu 15 dnů ode dne
doručení rozhodnutí. Podle §24a rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase
stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podle druhého odstavce nedostaví-li
se žadatel o udělení azylu k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla
doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den,
kdy je rozhodnutí žadateli o udělení azyl doručeno. Rozhodnutí ministerstva ve věci azylu
pak nabývá právní moci dnem doručení (§31a).
Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalovaný správní orgán vyzval stěžovatele
k převzetí rozhodnutí na den 19. 3. 2003, avšak stěžovatel si tuto výzvu nepřevzal. Byla
proto u doručující pošty uložena s tím, že odběrní lhůta končí dnem 17. 3. (2003).
Jestliže si tedy stěžovatel rozhodnutí převzal po datu 19. 3. 2003, naplnila se právní fikce
doručení uvedená v §24a odst. 2 zákona o azylu, a tudíž žalovaný po právu vyznačil nabytí
právní moci předmětného rozhodnutí dnem 19. 3. 2003. Na tomto místě Nejvyšší správní
soud připomíná, že s ohledem na zvláštní právní úpravu provedenou zákonem o azylu nelze
použít pro počítání lhůty pro vyznačení právní moci správního rozhodnutí ustanovení
obecných procesních předpisů. Chybný údaj krajského soudu stran nabytí právní moci
správního rozhodnutí, uvedený poprvé v napadeném usnesení, nemá však žádný vliv
na správnost jeho postupu, když žalobu odmítl, neboť ta byla podána po uplynutí zákonné
lhůty počítané od nabytí právní moci správního rozhodnutí; tento den, od něhož se lhůta
počítá, byl na správním rozhodnutí řádně vyznačen a stěžovatel o tomto datu věděl.
Pokud se námitky jazyka rozhodnutí dotýká, soud připomíná, že jedním ze znaků suverenity
České republiky je užití českého jazyka. Proto jak rozsudky soudů, tak i rozhodnutí
jiných státních orgánů jsou důsledně vyhotovovány a účastníkům řízení doručovány v českém
jazyce. Je toto úřední znění je závazné a způsobilé vyvolat právní účinky.
Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že kasační stížnost není důvodná,
a proto ji podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu
nákladů řízení (§60 odst. 1 s. ř. s.) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení
nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení
o kasační stížnosti nepřiznává. Soud stěžovateli pro toto řízení ustanovil zástupcem advokáta;
v takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 7,
§120 s. ř. s.). Soud proto určil odměnu advokáta částkou 1000 Kč za jeden úkon právní
služby – převzetí věci /§9 odst. 3 písm. f), §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů/, paušální náhradu výdajů částkou 75 Kč (§13 odst. 3
vyhl. č. 177/1996 Sb.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 19. července 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu