ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.13.2005
sp. zn. 5 Azs 13/2005 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
stěžovatele: O. P., zast. Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem v Plzni,
Františkánská 7, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti stěžovatele podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě,
č. j. 64 Az 43/2004 - 24, ze dne 20. 8. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností, podanou dne 5. 11. 2004, se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku
Krajského soudu v Ostravě č. j. 64 Az 43/2004 - 24, ze dne 20. 8. 2004, kterým byla
zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-287/VL-07-12-2004, ze dne
3. 2. 2004.
Současně s námitkami, jež směřují proti výroku rozhodnutí soudu, stěžovatel v kasační
stížnosti uvádí, že mu nebyl do dne jejího sepsání doručen napadený rozsudek krajského
soudu. Stěžovatel namítá, že nedošlo k naplnění podmínek pro doručení napadeného rozsudku
postupem dle §46 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s ust. §42 odst. 5 s. ř. s., neboť bylo doručováno
na adresu, na které se prokazatelně nezdržoval, a nemohly proto nastat účinky náhradního
doručení.
Ze spisu vyplývá, že napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli zaslán
na adresu: „u pana V. H., L. 239, V. H.“, kterou jako místo pobytu v řízení o žalobě uvedl
soudu stěžovatel a která vyplynula i z předloženého správního spisu a vyjádření žalovaného k
podané žalobě. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl v místě doručení zastižen, byla tato
zásilka dne 17. 9. 2004 uložena a k jejímu doručení stěžovateli došlo ve smyslu §46 odst. 4
zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) ve
spojení s ust. §42 odst. 5 s. ř. s. v pondělí 27. 9. 2004.
Podle ust. §46 odst. 4 o. s. ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena
do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát
se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku
do deseti od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát
o uložení nedozvěděl.
Argumentaci stěžovatele, který se domnívá, že účinky doručení rozsudku nemohly
nastat, když se krajskému soudu nepodařilo mu tento rozsudek doručit proto, že se v místě
doručení nezdržoval, nelze v tomto případě přisvědčit. Jak vyplývá ze spisu, předloženého
Nejvyššímu správnímu soudu, stěžovatel v průběhu řízení neoznámil ani soudu,
ani žalovanému, že by se zdržoval na jiné adrese, než kterou dosud soudu uváděl, navíc
z evidence pohybu stěžovatele, vedené žalovaným, jež je součástí spisu, vyplývá,
že se stěžovatel v době, kdy mu bylo rozhodnutí soudu doručováno zdržoval na adrese L. 239,
V. H. a teprve od 10. 11. 2004 je evidován jeho pobyt na adrese M. 25, P.
Nelze proto bez dalšího akceptovat námitku stěžovatele o nedoručení rozsudku
krajského soudu, která se opírá toliko o pouhé jeho tvrzení, jež neodpovídá obsahu soudního
a správního spisu, a které samo o sobě bez dalšího není způsobilé vyvrátit správnost závěru
krajského soudu o tom, že předmětné správní rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno ve smyslu
citovaného ustanovení §46 odst. 4 o. s. ř. dne v pondělí 27. 9. 2004.
Dle §106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout.
Dle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek; dle odst. 2 tohoto ustanovení lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
V daném případě dnem určujícím počátek běhu lhůty ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. byl
den doručení písemného vyhotovení rozsudku Krajského soudu v Ostravě pondělí 27. 9. 2004.
Den následující po dni doručení je ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s pak považován za první den
běhu dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 2 s. ř. s. Konec
lhůty pro podání kasační stížnosti ve smyslu ust. §40 odst. 2 s. ř. s. v návaznosti na výše
uvedené připadl na den, který se svým pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek
běhu lhůty - tj. dnem doručení, a to na pondělí 11. 10. 2004.
Ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 a §40 s. ř. s. bylo proto pondělí 11. 10. 2004
posledním dnem pro podání kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její
zaslání prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo
předání orgánu, který má povinnost ji doručit.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost podaná dne
5. 11. 2004 byla podána opožděně a jako takovou mu nezbylo, než ji podle §46 odst. 1
písm. b) a §120 s. ř. s. odmítnout.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením §60 odst. 3 a §120
s. ř. s., podle kterých nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační
stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 13. května 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu