ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.150.2005
sp. zn. 5 Azs 150/2005 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: R. P., zastoupený JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem Praha 2,
Vinohradská 343/6, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2004, č. j.
47 Az 1086/2003 - 22,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-6995/VL-04-P22-2001
nebyl žalobci z důvodu nesplnění podmínek dle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) udělen azyl v České republice a bylo
rozhodnuto, že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona o azylu.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 9. 12. 2003 žalobu
ke Krajskému soudu v Praze, která byla rozsudkem tohoto soudu ze dne 29. 11. 2004,
č. j. 47 Az 1086/2003 - 22 zamítnuta.
Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel v zákonné lhůtě dle §106 odst. 2
s. ř. s., kasační stížnost, jejíž součástí byla i žádost o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti (§107 s. ř. s.).
Protože kasační stížnost neměla náležitosti požadované §106 odst. 1 s. ř. s. a nebylo
zjevné, z jakého důvodu dle §103 odst. 1 s. ř. s. je podávána, byl stěžovatel usnesením
krajského soudu ze dne 29. 3. 2005, č. j. 47 Az 1086/2003 - 31, vyzván, aby ve lhůtě
stanovené soudem kasační stížnost doplnil o uvedení konkrétních ustanovení §103 odst. 1
písm. a) – písm. e) s. ř. s., pod které podřazuje důvody kasační stížnosti, a dále ji doplnil
o konkrétní důvody, v nichž spatřuje naplnění citovaného ustanovení §103 s. ř. s.
Usnesením soudu, jež bylo zástupci stěžovatele JUDr. Davidovi Černému doručeno
dne 31. 3. 2005, byl stěžovatel poučen o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě
doplněna o předepsané náležitosti, bude odmítnuta.
Ve lhůtě stanovené krajským soudem k doplnění náležitostí kasační stížnosti
stěžovatel vady kasační stížnosti neodstranil.
Nejvyšší správní soud posoudil v prvé řadě nezbytnost vydání rozhodnutí o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením
§56 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. přednostně.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s.
platí obdobně.
Podle §106 odst. 3 s. ř. s. nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím
podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit
kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.
V daném případě podání stěžovatele zákonné náležitosti neobsahovalo, soud
ho usnesením k jejich doplnění vyzval a stanovil k tomu lhůtu 20 dnů od doručení usnesení.
V této stanovené lhůtě nebyly nedostatky podání odstraněny. I když krajský soud stanovil
stěžovateli lhůtu k doplnění kasační stížnosti kratší, než jak je upravena v ustanovení §106
odst. 3 s. ř. s., za rozhodující pro posouzení věci vzal Nejvyšší správní soud skutečnost,
že stěžovatel kasační stížnost nedoplnil ani ve lhůtě jednoho měsíce po doručení usnesení
soudu (§106 odst. 3 s. ř. s.) a neučinil tak ani v objektivní lhůtě dvou měsíců, tj. v maximální
lhůtě, v níž lze podání doplnit (§106 odst. 3 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud je rozsahem kasační stížnosti a uplatněnými důvody vázán,
absence tvrzení důvodů kasační stížnosti je vadou podání, která brání pokračování v řízení.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační
stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 26. července 2005
JUDr. Ludmila Valentová, v. r.
předsedkyně senátu