ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.160.2005
sp. zn. 5 Azs 160/2005 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: A. S., zast. Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem v Plzni, Na Jíkalce 13,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, o kasační
stížnosti žalobce – stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2004, č.
j. 9 Az 20/2004 – 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 30. 8. 2004, č. j. 9 Az 20/2004 – 27 Městský soud v Praze zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2004, č. j. OAM-5005/VL-11-C09-
R02-2001, kterým žalobci nebyl udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zák.
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších
předpisů a dále bylo rozhodnuto tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování
ve smyslu §91 zák. o azylu.
Rozsudek doručil Městský soud v Praze oběma účastníkům, žalovanému dne
6. 10. 2004, žalobci dne 18. 10. 2004 (uložením).
Dne 26. 1. 2005 podal žalobce – stěžovatel proti rozsudku Městského soudu v Praze
kasační stížnost na poště v Plzni 6 v níž jednak tvrdil, že rozsudek Městského soudu v Praze
mu byl doručen 21. 1. 2005 a jednak navrhoval zrušení tohoto rozsudku a vrácení věci
Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (§106 odst. 2
s. ř. s.). Rozsudek Městského soudu v Praze obsahoval správné poučení o možnosti podání
kasační stížnosti proti němu i lhůtě podání i místu podání. Městský soud v Praze rozsudek
doručoval stěžovateli na jím uvedenou adresu v žalobě, t. j. P. 5 – Ř., K T. 867. Tuto adresu
uvádí stěžovatel i v kasační stížnosti a z obsahu předloženého spisu Městského soudu v Praze
sp. zn. 9 Az 20/2004 nevyplývá jiná adresa stěžovatele. Svůj rozsudek Městský soud v Praze
doručoval stěžovateli doporučeně do vlastních rukou na adresu P. 5 – Ř., K T. 867, přičemž
zásilka mu byla vrácena zpět jako nevyzvednuta s tím, že uložena byla dne 6. 10. (2004).
Podle §42 odst. 1 s. ř. s. soud doručuje písemnosti soudním doručovatelem,
prostřednictvím poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím
veřejné datové sítě. V daném případě Městský soud v Praze doručoval písemnost stěžovateli
prostřednictvím držitele poštovní licence. Protože soudní řád správní neobsahuje ustanovení
o způsobu doručování, je třeba užít pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro
doručování v občanském soudním řízení (§42 odst. 5 s. ř. s.). Občanský soudní řád upravuje
doručování fyzickým osobám v §46. Podle jeho odstavce prvého fyzické osobě lze doručit
písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoliv bude zastižena. Podle jeho
odstavce čtvrtého nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou,
zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným
způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od
uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl. Podle jeho odstavce pátého není-li zjištěn opak, má se zato, že se adresát v místě
doručení zdržoval. Podle ust. §50e odst. 1 o. s. ř. doručenka musí obsahovat označení soudu,
který písemnost odevzdal k doručení, označení doručujícího orgánu, označení doručované
písemnosti, den doručení písemnosti nebo den uložení písemnosti u soudu (pošty) anebo den,
v němž bylo doručení písemnosti odepřeno, jméno doručovatele, podpis doručovatele. Tyto
náležitosti doručenka založená na č. l. 32 předloženého spisu Městského soudu v Praze
obsahuje. Jestliže rozsudek Městského soudu v Praze byl doručován stěžovateli a uložen dne
6. 10. 2004, protože stěžovatel na uvedené adrese nebyl zastižen, pak ve smyslu ust. §46
odst. 4 o. s. ř. se považuje poslední den poslední desetidenní lhůty za den doručení, i když
se adresát o uložení nedozvěděl. K uložení došlo dne 6. 10. 2004, což byla středa a poslední
den desetidenní lhůty od uložení připadl na sobotu 16. 10. 2004, takže k doručení uložením
došlo 18. 10. 2004, t. j. v pondělí, nejblíže následující pracovní den. Městský soud v Praze
také vycházel z této skutečnosti, že k doručení jeho rozsudku stěžovateli došlo 18. 10. 2004
a tímto dnem vyznačil nabytí právní moci svého rozsudku. V pondělí 18. 10. 2004 došlo
ke skutečnosti – doručení rozsudku Městského soudu v Praze stěžovateli a tento den je
určující pro počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti proti němu (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Podle ust. §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta k podání kasační stížnosti počala běžet počátkem dne
následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, tzn. 19. 10. 2004 a skončila
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, tzn.
v pondělí 1. 11. 2004 (§40 odst. 2 s. ř. s.). Protože stěžovatel podal kasační stížnost až dne
26. 1. 2005, učinil tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nejvyšší správní soud jeho
kasační stížnost usnesením podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ust. §120 s. ř. s.
jako opožděně podanou odmítl.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla
odmítnuta (§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu