ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.161.2005
sp. zn. 5 Azs 161/2005 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: Z. R., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení
azylu, o kasační stížnosti žalobce – stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 22. 12. 2004, č. j. 28 Az 103/2004 – 24,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 22. 12. 2004, č. j. 28 Az 103/2004 – 24, Krajský soud v Hradci
Králové (dále krajský soud) zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 18. 5. 2004, č. j. OAM-6026/VL-10-P08-2003, kterým žalobci nebyl udělen azyl
dle ust. §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zák. č. 283/1991 Sb., o Policii ČR v platném znění (dále jen zákon o azylu) a dále bylo
rozhodnuto tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ust. §91 zákona
o azylu. Rozsudek doručil krajský soud oběma účastníkům (žalobce jej převzal
dne 25. 1. 2005 osobně). Rozsudek krajského soudu obsahoval správné poučení o možnosti
podání kasační stížnosti proti němu i lhůtě a místu jeho podání. Rozsudek obsahoval i poučení
o tom, že nemá-li účastník vysokoškolské vzdělání, musí být zastoupen advokátem (v řízení
o kasační stížnosti).
Kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu podal žalobce – stěžovatel osobně
dne 10. 3. 2005 u Městského soudu v Praze, pracoviště Hybernská, přičemž tento soud
postoupil jeho kasační stížnost Krajskému soudu v Hradci Králové (u něhož bylo třeba
kasační stížnost podat podle §106 odst. 4 s. ř. s., jak vyplývá z citovaného ustanovení s. ř. s.
i z poučení, které obsahuje napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové).
Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí (§106 odst. 2
s. ř. s.).
Lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek
(§40 odst. 1 věta prvá s. ř. s.).
Lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí
lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce (§40 odst. 2 s. ř. s.).
Byl-li rozsudek krajského soudu doručen do vlastních rukou stěžovatele
dne 25. 1. 2005, což bylo úterý, pak ve smyslu §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta k podání kasační
stížnosti proti němu počala běžet počátkem dnem následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti
určující její počátek, což v daném případě znamená 26. 1. 2005. Lhůta uplynula uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Byl-li rozsudek
doručen stěžovateli 25. 1. 2005, což bylo úterý, pak dvoutýdenní lhůta k podání kasační
stížnosti uplynula dne 8. 2. 2005, což bylo úterý. Podal-li stěžovatel kasační stížnost
proti rozsudku krajského soudu až po uplynutí této lhůty, tj. po 8. 2. 2005, podal ji opožděně
a Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než jeho kasační stížnost usnesením
podle ust. §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití ust. §120 s. ř. s. jako opožděně podanou
odmítnout.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, protože
kasační stížnost byla odmítnuta (§60 odst. 3 s. ř. s. za použití ust. §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu