ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.171.2004
sp. zn. 5 Azs 171/2004 - 71
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci
žalobce: A. Š., zastoupeného Mgr. Josefem Havlíčkem, advokátem se sídlem Krymská 5,
Karlovy Vary, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2004,
č. j. 36 Az 45/2003 - 32,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného Ministerstva vnitra ze dne 18. 3. 2002 č. j. OAM-865/VL-
20-12-2002 nebyl žalobci udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek dle §12, §13 odst. 1 a 2
a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) zamítnuta žádost o udělení azylu
a bylo rozhodnuto, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu §91 zákona
o azylu.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce dne 26. 4. 2002 opravný prostředek
k Vrchnímu soudu v Praze, o němž tento soud nerozhodl do 31. 12. 2002, a proto o něm
ve smyslu čl. II zákona č. 519/2002 Sb.a ust. §129 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní a ust. §32 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb. rozhodl Krajský soud v Brně.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2004, č.j. 36 Az 45/2003 – 32, byla
žaloba odmítnuta.
Kasační stížnost stěžovatel podává z důvod uvedeného v ustanovení §103 odst. 1
písm. a) s. ř. s., když tvrdí, že krajský soud nepřihlédl při svém rozhodování k tomu,
že žalovaný správní orgán postupoval v řízení o udělení azylu v rozporu s ust. §3 odst. 2, 3,
§4, §32 odst. 1, 2, §33 odst. 2, §46 správního řádu a §12 zákona o azylu. Uvádí,
že žalovanému uvedl všechny rozhodné skutečnosti, jež ho vedly k opuštění vlasti a proč
se rozhodl žít v České republice. Dále v podané kasační stížnosti rozvádí podrobně důvody,
pro které požádal o udělení azylu.
Na základě výše uvedeného navrhuje proto zrušení usnesení krajského soudu a vrácení
věci k novému projednání.
Součástí podané kasační stížnosti je návrh stěžovatele ve smyslu ust. §107 s. ř. s.
o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Žalovaný k podané kasační stížnosti sdělil soudu, že se k ní vzhledem k jejímu obsahu
nebude vyjadřovat a plně odkázal na správní spis, k přiznání odkladného účinku neshledává
důvod.
Nejvyšší správní soud posoudil v prvé řadě nezbytnost vydání rozhodnutí o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 s. ř. s. a dospěl k závěru, že o něm
není třeba rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti věcně rozhodováno neprodleně po jejím
předložení Nejvyššímu správnímu soudu a po nezbytném poučení účastníků řízení,
neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením §56 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. přednostně.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Brně
v rozsahu stížnostních důvodů, uplatněných v kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná.
Řízení ve správním soudnictví je plně ovládáno zásadou dispoziční a je na žalobci,
zda proti rozhodnutí správního orgánu jímž se zakládají, mění ruší nebo závazně určují jeho
práva nebo povinnosti, podá žalobu u soudu či nikoliv. Je pouze na žalobci, aby v případě,
kdy se bude domáhat ochrany svých práv žalobou u soudu, v žalobě jasně vymezil,
které výroky správního rozhodnutí napadá a v žalobních bodech pak specifikoval, z jakých
skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo
nicotné (§71 s. ř. s). Správní soudnictví je ovládáno i zásadou koncentrační. Žalobu je třeba
podat v zákonem stanovené lhůtě (§72 s. ř. s.) a pouze v této lhůtě může žalobce rozšířit
žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body (§71
odst. 2 s. ř. s.).
Jestliže z obsahu opravného prostředku podaného proti rozhodnutí správního orgánu
nebyly žalobní body zřejmé a tento nedostatek nebyl žalobcem ani na výzvu odstraněn
(usnesení ze dne 24. 4. 2003, č. j. 36 Az 45/2003 - 14, doručeno dne 26. 11. 2003), šlo o vadu
podání, která bránila krajskému soudu v meritorním projednání věci. Tento proto posuzoval
podanou žalobu pouze z pohledu splnění podmínek řízení před soudem ve smyslu §37
odst. 2, 3, §71 odst. 1, 2 a §72 odst. 1 s. ř. s. a protože dospěl k závěru, že tyto splněny
nebyly, návrh odmítl dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
V případě, kdy kasační stížnost směřuje proti rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu,
aniž by se soud věcí zabýval meritorně, lze jako důvod pro podání kasační stížnosti uplatnit
pouze důvod uvedený v ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. – tj. tvrzená nezákonnost
rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. Tento stížnostní důvod však stěžovatel
v kasační stížnosti neuplatnil a nedoplnil jej ani na výzvu krajského soudu ve smyslu §106
odst. 3 s. ř. s.
Kasační stížnost stěžovatel podal pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající
v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení (§103 odst. 1 písm. a/
s. ř. s.), kdy tvrdí, že krajský soud nepřihlédl při svém rozhodování k tomu, že žalovaný
správní orgán postupoval v řízení o udělení azylu v rozporu s ust. §3 odst. 2, 3, §4, §32 odst.
1, 2, §33 odst. 2, §46 správního řádu a §12 zákona o azylu.
Nejvyššímu správnímu soudu v řízení o kasační stížnosti nepřísluší, za situace, kdy
nebylo krajským soudem rozhodováno ve věci samé, ale žaloba byla odmítnuta podle §46
odst. 1 písm. a) s. ř. s, zabývat stěžovatelem uplatněnými stížnostními důvody podle §103
odst. 1 písm. a) s. ř. s., a nezbylo mu, než kasační stížnost podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s.
zamítnout.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 1 a 7
s. ř. s. za použití ust. §120 s. ř. s. Protože úspěšný žalovaný žádné náklady neuplatňoval, resp.
mu žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly, soud mu nepřiznal náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 28. 1. 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu