ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.271.2005
sp. zn. 5 Azs 271/2005 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobce: B. V., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení
azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne
29. 4. 2005, č. j. 47 Az 67/2004 – 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozsudkem ze dne 29. 4. 2005, č. j. 47 Az 67/2004 – 26 Krajský soud v Praze zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 4. 2004, č. j. OAM-5639/VL-07-P13-
2003, kterým nebyl žalobci udělen azyl dle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a zároveň bylo rozhodnuto, že se na něj
nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení §91citovaného zákona.
Rozsudek obsahoval správné poučení o tom, že je proti němu přípustná kasační
stížnost do dvou týdnů po jeho doručení s tím, že kasační stížnost se podává u Krajského
soudu v Praze a rozhoduje o ní Nejvyšší správní soud. Rozsudek doručil krajský soud do
vlastních rukou žalobce dne 10. 8. 2005, což stvrdil žalobce svým podpisem. Dne 15. 8. 2005
podal stěžovatel u Městského soudu v Praze kasační stížnosti proti výše citovanému rozsudku
Krajského soudu v Praze. Městský soud v Praze kasační stížnost stěžovatele postoupil dne
7. 9. 2005 Krajskému soudu v Praze, který ji obdržel dne 15. 9. 2005 a poté ji postoupil
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Dle §106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené
rozhodnutí vydal; lhůta je zachována též tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího
správního soudu (§106 odst. 4 s. ř. s.).
Dle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek.
Dle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím
dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den
v měsíci,končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Lhůtou se rozumí časový úsek, vymezený počátkem a koncem, přičemž pro lhůty
určené dle týdnů platí pro jejich počítání následujícího pravidla. Počátek lhůty, určené podle
týdnů, je dán dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Konec
lhůty, určené dle týdnů připadá na den, jež se pojmenováním shoduje se dnem, na který
připadla skutečnost, od níž se lhůta počítá.
Bylo-li v dané věci rozhodnutí Krajského soudu v Praze stěžovateli doručeno ve středu
10. 8. 2005, počala ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační
stížnosti ve čtvrtek 11. 8. 2005 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek běhu lhůty, tedy ve středu 24. 8. 2005 (§40 odst. 2 s. ř. s.).
Ve smyslu ustanovení §106 odst. 2 a §40 s. ř. s. tak posledním dnem pro podání
kasační stížnosti, tj. pro předání této stížnosti soudu nebo její zaslání prostřednictvím držitele
poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence anebo předání orgánu, který má povinnost ji
doručit, byla v daném případě středa 24. 8. 2005. Kasační stížnost byla Krajskému soudu
v Praze doručena až dne 15. 9. 2005 a je podána opožděně.
O včas podanou kasační stížnost by se v případě stěžovatele jednalo pouze tehdy,
byla-li by podána ve výše vymezené lhůtě u Krajského soudu v Praze nebo u Nejvyššího
správního soudu buď stěžovatelem osobně, nebo byla-li by v této lhůtě podána k přepravě
prostřednictvím držitele poštovní licence popřípadě zvláštní poštovní licence. V předmětné
věci však stěžovatel kasační stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze podal sice
v zákonem stanovené lhůtě, nikoliv však k soudům výše uvedeným, ale k Městskému soudu
v Praze. V takovém případě by byla lhůta zachována pouze tehdy, pokud by Městský soud
v Praze ještě do konce běhu lhůty doručil kasační stížnost buď Krajskému soudu v Praze
nebo Nejvyššímu správnímu soudu, nebo ji předal k doručení držiteli poštovní licence,
popř. zvláštní poštovní licence anebo orgánu, který má povinnost ji doručit. To se však
nestalo.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že předmětná kasační stížnost byla podána
opožděně a jako takovou mu nezbylo, než ji podle §46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s.
odmítnout.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60 odst. 3
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 25. října 2005
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu