ECLI:CZ:NSS:2005:5.AZS.299.2004
sp. zn. 5 Azs 299/2004 - 37
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci
žalobce: J. B., zast. Mgr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bašty
2, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2004, č. j.
24 Az 211/2004 - 12,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2004, č. j. 24 Az 211/2004 - 12,
se zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného Ministerstva vnitra ze dne 16. 3. 2004, č. j. OAM-421/VL-
20-04-2004, nebyl žalobci udělen azyl podle §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen zákon o azylu). Současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince nevztahuje
překážka vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě,
a to na předtištěném formuláři s rukou doplněnými údaji, přičemž z podání je patrné pouze
komu je adresováno, kdo jej činí, označení žalovaného, označení rozhodnutí proti němuž
směřuje. Další údaje jsou již psány rukou žalobce, a to patrně v jeho mateřštině, s uvedením
data a podpisem.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 3. 2004, č. j. 24 Az 211/2004 – 7, vyzval
žalobce, aby ve lhůtě 1 měsíce od doručení usnesení odstranil vady podání a předložil překlad
svého podání ze dne 13. 2. 2004 do českého jazyka, který je úředním jazykem, uvede
označení výroků rozhodnutí, které napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých
skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo
nicotné, jakých konkrétních pochybení se žalovaný podle jeho názoru dopustil při zjišťování
skutkového stavu nebo při právním posouzení věci, popřípadě jakých konkrétních vad řízení
se žalovaný dopustil, apod. Současně poučil žalobce o tom, že nebude-li podání v uvedené
lhůtě doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení
o takovém podání usnesením odmítne.
Žalobce výzvu převzal dne 9. 4. 2004, avšak žalobu nedoplnil.
Krajský soud v Ostravě z tohoto důvodu usnesením ze dne 28. 5. 2004,
č. j. 24 Az 211/2004 – 12, podání žalobce odmítl.
V kasační stížnosti, jež je podána z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.,
stěžovatel uvádí, že podle §18 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. má každý účastník řízení
právo jednat ve svém mateřském jazyce, tzn. že v tomto jazyce může činit podání soudu,
používat jej při soudním jednání, písemnosti doručované tomuto účastníku musí být opatřeny
do jeho mateřského jazyka a má právo na tlumočníka. O právu jednat před soudem ve svém
mateřském jazyce je soud povinen účastníka řízení poučit, jestliže poznatky z průběhu řízení
ukazují, že mu bude třeba ustanovit tlumočníka. V souzené věci, kdy již z podání účastníka
bylo patrno, že úřední jazyk neovládá, tuto svoji povinnost krajský soud nesplnil a neumožnil
jednat účastníku řízení v jeho mateřském jazyce. Tím, že byl stěžovatel byl krajským soudem
(usnesení ze dne 18. 3. 2004) vyzván k doplnění svého podání v jazyce, jemuž nerozumí,
nebylo mu umožněno, aby svoji žalobu doplnil a odstranil tak vady podání. Vzhledem k výše
uvedeném navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání odkladného účinku podané
kasační stížnosti.
Žalovaný správní orgán ve svém vyjádření ke kasační stížnosti popřel její oprávněnost
a uvedl, že podání stěžovatele neobsahovalo náležitosti žaloby a vytýkané nedostatky jím
nebyly odstraněny. Dále odkázal na názor NSS publikovaný v rozsudku 3 Azs 26/2003,
že pokud soud nenařídí jednání, není povinen ustanovit stěžovateli tlumočníka pro jednání
před soudem.
Nejvyšší správní soud napadené usnesení přezkoumal v souladu s ustanovením §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti.
Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.
Podle ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze
z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Za důvodnou však soud shledal námitku stěžovatele, že byla porušena jeho zákonná
práva v řízení o žalobě před soudem prvního stupně, když mu nebyla umožněna faktická účast
v tomto řízení.
Ve smyslu ust. §36 odst. 1 s. ř. s. má soud povinnost zachovávat rovné postavení
účastníků, zejména poučením o jejich procesních právech a povinnostech. Explicitní
vyjádření principu rovného postavení účastníků řízení, kde zpravidla stojí proti sobě fyzická
nebo právnická osoba a správní orgán, považuje soud ve správním soudnictví za zvlášť
důležité. Tato povinnost soudu je výrazem ústavně zaručeného práva na soudní a jinou právní
ochranu zakotveném v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedené ustanovení
zakládá právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to již od počátku řízení.
Předpokladem k uplatnění zákonného práva účastníka řízení jednat ve svém
mateřském jazyce, resp. právu na tlumočníka (čl. 37 odst. 4 Listiny základních práv
a svobod), stejně tak i právu vyjádřit se ke způsobu projednání věci bez jednání (§51 s. ř. s.),
je takové poučení, ze kterého je srozumitelný jeho obsah. Při své poučovací povinnosti
má soud vycházet z okolností případu a volit takové prostředky a způsob, aby účastník nebyl
na svých ústavně zaručených právech krácen. Obdržel-li stěžovatel výzvu soudu, v níž mu
byly sděleny skutečnosti rozhodné k uplatnění jeho práv v řízení před soudem bez dalšího
v jazyce, kterému nerozuměl, tudíž mu nebyl znám její obsah, dospěl Nejvyšší správní soud
k závěru, že soud prvního stupně nedostál své povinnosti stanovené v ustanovení §36
s. ř. s a vůči stěžovateli, nepostupoval v souladu s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv
a svobod.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu v prvním stupni trpí
vadami řízení, které zakládají jeho nepřezkoumatelnost z důvodu vady řízení před soudem,
která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a proto podle ustanovení
§110 odst. 1 s. ř. s. zrušil rozhodnutí krajského soudu a vrací věc k dalšímu řízení.
V dalším řízení se soud prvního stupně zaměří na nápravu vytýkaného pochybení,
přitom volba prostředků bude záviset na úvaze soudu s ohledem na další vývoj procesní
situace.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud prvního stupně ve svém novém
rozhodnutí (§110 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 25. března 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu