ECLI:CZ:NSS:2005:6.ADS.55.2004
sp. zn. 6 Ads 55/2004 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
žalobce M. V., proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje, odboru sociálních
věcí, se sídlem Tomáše Bati 3792, Zlín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne
31. 1. 2003, č. j. SOC/15/03/Str/ODSP, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2004, č. j. 33 Cad 55/2004 - 25,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 8. 2004, č. j. 33 Cad 55/2004 - 25,
se zr uš uj e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajského soudu v Brně byla žalobci (dále jen
„stěžovatel“) na jeho žádost ustanovena zástupkyně, JUDr. Anna Haisová, advokátka,
se sídlem v Brně, Novobranská 14. Soud tak učinil v řízení o žalobě proti rozhodnutí
správního orgánu, kterým byla stěžovateli zamítnuta žádost o zvýšení dávky sociální podpory,
přičemž své usnesení nijak neodůvodnil.
Proti tomuto usnesení krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu. V ní uvedl, že komunikace s ustanoveným zástupcem je pro něho vzhledem
ke vzdálenosti a jeho finančním poměrům velice obtížná až nemožná. Požádal tedy, aby zdejší
soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu, který by ustanovil advokáta
pro stěžovatele dostupnějšího. Pro případ, že by bylo nezbytné zastoupení advokátem v řízení
o kasační stížnosti, požádal, aby jej zastupoval zástupce ustanovený v napadeném usnesení.
Stěžovatel není zastoupen advokátem. V řízení u Nejvyššího správního soudu
o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce
žalobce není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek zastoupení advokátem
(§105 odst. 2 s. ř. s.) - publikováno pod. č. 486/2005 Sb. NSS. V daném případě byla
stěžovateli advokátka ustanovena pro řízení před krajským soudem, přičemž stěžovatel
nesouhlasí s ustanovením této konkrétní osoby vzhledem ke vzdálenosti jejího sídla od jeho
bydliště. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje,
aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat
za překážku, jež by bránila vydání rozhodnutí, jímž se řízení o kasační stížnosti končí.
Za situace, kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o žádosti
o ustanovení zástupce z řad advokátů, by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo
k vlastnímu popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval, a ke vzniku zcela absurdní
situace, kdy by soud (respektuje přání stěžovatele) ustanovil (stejného) advokáta pro řízení
o kasační stížnosti, v němž by měl za úkol označit sebe sama za osobu nevhodnou
pro zastupování stěžovatele v řízení před krajským soudem. Z hlediska procesní ekonomie je,
i s ohledem na zcela jednoznačně a srozumitelně formulovaný důvod stěžovatele, nevhodný
i jiný postup, kdy by byl soudem pro řízení o kasační stížnosti ustanoven advokát,
jehož jediným úkolem by bylo zpochybňovat vhodnost ustanovení jiného advokáta pro řízení
před krajským soudem. Je tomu tak, mj. i proto, aby nedošlo k situaci, kdy stěžovatel opět
napadne ustanovení advokáta kasační stížností a věc by pro procesní obstrukce nebylo možné
věcně vyřešit.
Krajský soud v Brně napadené usnesení z 10. 8. 2004, jímž stěžovateli byla k ochraně
jeho zájmů ustanovena zástupkyně JUDr. Anna Haisová, advokátka v Brně, nijak
neodůvodnil. Soudní řád správní pouze ve svém ustanovení §55 odst. 4 připouští,
že usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost, nemusí obsahovat
odůvodnění. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že rozhodování o žádosti stěžovatele
o ustanovení advokáta soudem podle §35 odst. 7 s. ř. s. je samostatným řízením o uvedené
žádosti, takže rozhodnutím soudu o této žádosti se takovéto řízení končí. Z tohoto důvodu
musí proto takovéto usnesení obsahovat odůvodnění. Nedostatek odůvodnění takového
rozhodnutí způsobuje jeho nepřezkoumatelnost ve smyslu §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K této
vadě musel Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.),
a proto shledal kasační stížnost důvodnou.
Krajský soud v dalším řízení své usnesení o ustanovení zástupce stěžovateli řádně
odůvodní.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením
§110 odst. 2 s. ř. s., podle kterého zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu
a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. října 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senát