ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.13.2005
sp. zn. 6 Azs 13/2005 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
stěžovatele: S. K ., a dalšího účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
poštovní přihrádka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č. j. 11 Az 10/2004 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Shora uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze byla žaloba směřující proti
rozhodnutí ministra vnitra č. j. OAM - 1077/AŘ - 2002 ze dne 10. 11. 2003, jímž bylo
potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM - 2027/VL - 10 - 04 - 2001 ze dne
11. 4. 2001, o neudělení azylu stěžovateli, zamítnuta, a o nákladech řízení bylo rozhodnuto
tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
Při doručování rozsudku městského soudu nebyl stěžovatel zastižen, písemnost byla
proto dne 30. 6. 2004 uložena na poště a stěžovatel byl vyzván, aby si písemnost vyzvedl.
Stěžovatel si písemnost nevyzvedl do deseti dnů od uložení, považuje se proto poslední den
této lhůty, tj. 10. 7. 2004, za den doručení, i když se stěžovatel o uložení nedozvěděl (§46
odst. 4 o. s. ř., ve znění tehdy účinném).
Stěžovatel byl řádně poučen, že kasační stížnost lze podat do dvou týdnů po doručení
rozsudku ve smyslu §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen
„s. ř. s.“). Stěžovatel však podal kasační stížnost osobně u městského soudu až dne 7. 9. 2004,
tedy po marném uplynutí lhůty, jež uplynula dnem 26. 7. 2004 (konec lhůty sice připadl
na 24. 6. 2004, toho dne však byla sobota, posledním dnem lhůty je proto ve smyslu §57
odst. 3 o. s. ř. nejblíže následující pracovní den). Lze dodat, že kasační stížnost by byla
podána opožděně, i kdyby se lhůta k jejímu podání počítala ode dne, kdy si stěžovatel
napadený rozsudek vyzvedl dne 12. 8. 2004 u soudu.
Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než ve smyslu §46 odst. 1 písm. b)
s. ř. s. (za použití §120 s. ř. s.) kasační stížnost jako zjevně opožděnou odmítnout. Za této
situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení,
se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (v tomto případě kasační
stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. ledna 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu