ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.220.2004
sp. zn. 6 Azs 220/2004 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: O. P., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne
30. 3. 2004, č. j. 24 Az 1220/2003 - 25,
takto:
I. Řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozhodl dne 30. 3. 2004 rozsudkem č. j. 24 Az 1220/2003 - 25
o zamítnutí žaloby, kterou podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí
žalovaného č. j. OAM - 950/VL - 07 - 04 - 2003 ze dne 26. 3. 2003, jímž byla zamítnuta její
žádost o udělení azylu jako zjevně bezdůvodná.
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě stěžovatelka napadla kasační stížností podanou
k poštovní přepravě dne 3. 5. 2004. Při jejím podání byla zastoupena advokátem. V rámci
řízení před Nejvyšším správním soudem bylo dne 27. 12. 2004 zjištěno, že advokát již
stěžovatelku nezastupuje a že mu není znám její pobyt. Nejvyšší správní soud se následně
pokusil stěžovatelku poučit o její povinnosti být v řízení o kasační stížnosti zastoupena
advokátem (150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“), pokus o doručení
na poslední známou adresu „T. – K.“ se však nezdařil. Následným šetřením Nejvyššího
správního soudu bylo zjištěno, že stěžovatelka na základě výjezdního příkazu k opuštění
republiky platného do 10. 10. 2004 již dne 28. 9. 2004 opustila území České republiky a od té
doby není její pobyt znám.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Za takový zvláštní zákon je v této souvislosti třeba považovat zákon
č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), který v §33 stanoví, že soud řízení
zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání
nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci. Bylo-li zjištěno, že stěžovatelka opustila
území České republiky dne 28. 9. 2004 a od té doby není její pobyt znám, přitom ke splnění
podmínky projednatelnosti její kasační stížnosti je zapotřebí ji vyzvat k tomu, aby
si ustanovila advokáta, což za popsané situace nelze fakticky uskutečnit, pak podmínky
podávané z §33 zákona o azylu byly splněny nejpozději dne 27. 12. 2004.
Na základě shora uvedených skutečností Nejvyšší správní soud podle §47 písm. c)
s. ř. s. ve spojení s §33 zákona o azylu a §120 s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., neboť v případě zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. března 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu