ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.246.2004
sp. zn. 6 Azs 246/2004 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci
stěžovatele: V. O ., zastoupen JUDr. Alžbětou Prchalovou, advokátkou, se sídlem
Dřevařská 25, Brno, a dalšího účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského
soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2004, č. j. 62 Az 15/2004 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Ministerstvu vnitra se ne př i znává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 27. 1. 2004,
č. j. OAM - 87/VL - 10 - 12 - 2004, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně
nedůvodná podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon
o azylu). Správní orgán uvedl, že v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že důvodem
žádosti o udělení azylu jsou obavy z osob, které na žalobci pomocí vyhrůžek vymáhaly peníze
jako náhradu za poškozené auto a snaha vyhnout se vykonání rozhodnutí o správním
vyhoštění.
Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podal žalobce v zákonné lhůtě žalobu, v níž uvedl,
že s rozhodnutím, které specifikoval, nesouhlasí. Pokud jde o skutkové důvody, odkázal
žalobce na důvody, jež uvedl v prvním a druhém pohovoru, a pro které se na Ukrajinu vrátit
zpět nemůže.
O žalobě rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 4. 2004,
č. j. 62 Az 15/2004 - 23, tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. V odůvodnění svého
rozhodnutí uvedl, že žalobcem uplatněné důvody nelze podřadit pod žádný zákonný důvod,
pro který lze azyl udělit a jeho žádost o udělení azylu je zjevně nedůvodná podle ustanovení
§16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu.
Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal žalobce (dále jen
„stěžovatel“) dne 14. 6. 2004 kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Rozsudek byl stěžovateli doručen dne
7. 6. 2004, kasační stížnost byla podána na poště k přepravě dne 14. 6. 2004 a doručena
Krajskému soudu v Ostravě dne 15. 6. 2004. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost
přípustná. Stěžovatel je zastoupen advokátem.
Jako důvody kasační stížnosti stěžovatel uplatňuje důvody uvedené v ustanovení §103
odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel
vytýká správnímu orgánu, že nezohlednil skutečnosti, jež uvedl ve správním řízení,
tedy důvodné obavy o vlastní život a život celé své rodiny, kterou by ohrozil, kdyby zůstal
na Ukrajině, neboť má odůvodněný strach z pronásledování ze strany poškozeného
při dopravní nehodě ve státě, jehož občanství má. Dále se stěžovatel domnívá, že mu měl být
azyl udělen pro splnění podmínek uvedených v zákoně o azylu.
Ze shora uvedených důvodů stěžovatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a zároveň
požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, což odůvodnil přímým ohrožením
života v případě návratu do domovské země.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s §109
odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel uplatnil stížnostní důvody
podle ustanovení §103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Podle §103 odst. 1 písm. b) lze kasační
stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata,
z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi
v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto
důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního
orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí
správního orgánu pro nesrozumitelnost. Skutková podstata je se spisy v rozporu,
pokud skutkový materiál, jinak dostačující k učinění správného skutkového závěru, ve spise
obsažený, vede k jiným skutkovým závěrům, než jaký učinil rozhodující orgán. Skutková
podstata nemá oporu ve spisech, chybí-li ve spisech skutkový materiál pro skutkový závěr
učiněný rozhodujícím orgánem, přičemž tento materiál je nedostačující k učinění správného
skutkového závěru. Podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat
pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku
důvodů rozhodnutí, popřípadě jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada
za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán i Krajský soud
v Ostravě postupovaly správně, když důvody uplatňované stěžovatelem neshledaly jako
důvody k udělení azylu a podle toho rozhodly.
Ostatně stěžovatelem uváděné obavy z výhrůžek osob, které po něm vymáhaly peníze
jako náhradu za poškozené auto, není důvodem, který je podřaditelný pod ustanovení zákona
o azylu, neboť uváděné problémy se soukromými osobami nebyly zapříčiněny důvody
pro azylové řízení významnými, tedy jeho rasou, národností, náboženstvím, příslušností
k určité sociální skupině, či zastávanými politickými názory, a tedy nejsou důvodem
pro udělení azylu.
Podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu se žádost o udělení azylu
zamítne jako zjevně bezdůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom,
že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v §12.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Krajský soud v Ostravě nepochybil,
jestliže považoval rozhodnutí žalovaného za zákonné a neshledal na něm vady řízení
ve smyslu §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Nejvyšší správní soud neshledal důvodnými námitky
stěžovatele o tvrzené nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku ve smyslu §103 odst. 1
písm. d) s. ř. s.
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
Za této situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně
po jejím obdržení a nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu
nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení
(§60 odst. 1 s. ř. s.). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné
mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra
se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. března 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu