ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.29.2005
sp. zn. 6 Azs 29/2005 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobce: O. M ., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 341/2004 - 25
ze dne 7. 10. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě č. j. 24 Az 341/2004 - 25 ze dne 7. 10. 2004, kterým byla zamítnuta stěžovatelova
žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 1833/VL - 20 - 08 - 2004 ze dne 19. 5. 2004,
jímž mu nebyl udělen azyl a jímž bylo vysloveno, že se na stěžovatele nevztahuje překážka
vycestování.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost je podána osobou
oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené
usnesení vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“),
a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Pokud jde o otázku, zda byla kasační
stížnost podána včas, pak podle §106 odstavce 2 věty první s. ř. s. musí být podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti prominout.
Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovateli byl nyní kasační stížností napadaný
rozsudek doručován do vlastních rukou; marný pokus o doručení je vykázán dne 18. 11. 2004.
Téhož dne byla zásilka obsahující nyní napadaný rozsudek uložena, v úložní době
si ji stěžovatel nevyzvedl a učinil tak až po vrácení zásilky krajskému soudu dne 8. 12. 2004.
Účinky doručení nyní napadaného rozsudku nastaly podle §46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, za použití §42 odst. 5 s. ř. s. již dne
29. 11. 2004, tj. dne následujícího po dni, na který připadl konec desetidenní lhůty podávané
z §46 odst. 4 s. ř. s., jenž však nebyl dnem pracovním. Kasační stížnost byla podána osobně
dne 28. 12. 2004.
Musí-li být kasační stížnost podle §106 odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne
13. 12. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 28. 12. 2004, stalo se tak
po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně.
Tu Nejvyšší správní soud poznamenává, že lhůta by nebyla zachována ani za situace, pokud
by byla počítána až od skutečného převzetí nyní napadaného rozsudku stěžovatelem, k němuž
došlo dne 8. 12. 2004.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení §46
odst. 1 písm. b) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. a kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl
zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a aniž by bylo zapotřebí
rozhodovat o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační
stížnosti.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Byl-li
návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. června 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu