ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.302.2005
sp. zn. 6 Azs 302/2005 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a Mgr. Evy Kyselé v právní věci ž al o bk yně : L.
Y., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2004, č. j. 62 Az 80/2004
- 17,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem blíže označeným v záhlaví zamítl žalobu
žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 8. 2004,
č. j. OAM - 2507/VL - 20 - 08 - 2004, jímž byla podle ustanovení §16 odst. 1 písm. g)
zákona č. 325/1995 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta stěžovatelčina žádost
o udělení azylu jako zjevně nedůvodná. Krajský soud po přezkoumání žalobou napadeného
rozhodnutí dospěl k závěru, že skutková zjištění, z nichž rozhodnutí žalovaného vycházelo,
byla dostatečná, a že závěr vyjádřený v napadeném rozhodnutí je v souladu se zákonem.
Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka kasační stížnost, v níž uplatnila kasační
důvody podle §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“). Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu
v Ostravě a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádala, aby jí pro řízení o kasační
stížnosti byl přidělen advokát, neboť je to nezbytné k ochraně jejích práv a ona si svého
vlastního právního zástupce nemůže dovolit. V záhlaví kasační stížnosti stěžovatelka uvedla,
že ji adresuje Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a zasílá prostřednictvím Krajského soudu
v Ostravě. Osobně však kasační stížnost podala dne 31. 1. 2005 k Obvodnímu soudu
pro Prahu 4. Tento soud, jak vyplývá ze spisu sp. zn. 10 Nc 3026/2005, odeslal stěžovatelčino
podání Městskému soudu v Praze, který přípisem ze dne 31. 5. 2005, č. j. 1 Nc 429/2005,
obvodnímu soudu sdělil, že věc měla být zaslána Krajskému soudu v Ostravě. Tomuto soudu
bylo podání stěžovatelky doručeno dne 1. 7. 2005.
Kasační stížnost je podána opožděně.
Z obsahu spisu plyne, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2004,
č. j. 62 Az 80/2004 - 17, byl stěžovatelce doručen do vlastních rukou dne 20. 1. 2005.
Napadený rozsudek obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační stížnosti, jakož
i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat. V poučení napadeného rozsudku se totiž
v souladu s ustanovením §106 odst. 2 s. ř. s. správně uvádí, že proti tomuto rozsudku lze
podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení a též se v něm správně v souladu
s ustanovením §106 odst. 4 s. ř. s. uvádí, že se podává k Nejvyššímu správnímu soudu
prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě. Podle uvedeného ustanovení se totiž kasační
stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační
stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.
Ve stanovené lhůtě podala stěžovatelka kasační stížnost, avšak nesprávně (vzdor
správnému poučení Krajského soudu v Ostravě) ji osobně podala Obvodnímu soudu
pro Prahu 4. Ustanovení §106 odst. 4 s. ř. s. však výslovně předepisuje, že kasační stížnost
se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, a že lhůta je zachována též jen tehdy,
byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu. U naposledy uvedeného soudu
stěžovatelka kasační stížnost nepodala a podala ji jen u Obvodního soudu pro Prahu 4.
Ten však není soudem příslušným, a proto ji postoupil soudu příslušnému, jímž je Krajský
soud v Ostravě. Kasační stížnost podaná sice ve lhůtě, ale u nepříslušného soudu, je však
kasační stížností včasnou jen tehdy, jestliže tento nepříslušný soud ve lhůtě stanovené
pro podání kasační stížnosti ji odešle soudu, který napadené rozhodnutí vydal, či Nejvyššímu
správnímu soudu. Jen tehdy by byla lhůta k podání kasační stížnosti zachována. V opačném
případě, tj. pokud nepříslušný soud tak učiní po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti,
nutno z citovaného ustanovení §106 odst. 4 dovodit, že lhůta zachována není a jde tudíž
o kasační stížnost opožděně podanou. Přitom nutno zdůraznit, že není povinností
nepříslušného soudu sledovat lhůtu pro podání kasační stížnosti proti rozhodnutí jiného
soudu. Sledování lhůty je povinností účastníka řízení, přičemž jeho pochybení, spočívající
v tom, že se neřídil správným poučením procesního soudu a odeslal své podání jinému
(nepříslušnému) soudu, lze přičíst jen k tíži tohoto účastníka.
O takový případ jde i v právě projednávané věci, neboť Krajskému soudu v Ostravě
byla kasační stížnost doručena až dne 1. 7. 2005. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost
odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého nemá při odmítnutí kasační stížnosti žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2005
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu