ECLI:CZ:NSS:2005:6.AZS.353.2004
sp. zn. 6 Azs 353/2004 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: N. N. D., zastoupena Mgr. Petrem Volšíkem, advokátem, se sídlem Praha 8,
Sokolovská 161, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 47 Az
104/2003 - 30 ze dne 1. 4. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského
soudu v Praze č. j. 47 Az 104/2003 - 30 ze dne 1. 4. 2004, kterým byla zamítnuta její žaloba
proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 2166/VL - 10 - P16 - 2001 ze dne 30. 10. 2002,
jímž bylo zastaveno řízení o udělení azylu.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost byla podána včas
a zda se jí tak lze věcně zabývat. Podle §106 odst. 2 věty první zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti prominout.
Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka, jíž měl být rozsudek ze dne 1. 4. 2004
doručen do vlastních rukou, nebyla v místě, kde se zdržuje, zastižena. Zásilka obsahující
tento rozsudek byla proto dne 28. 4. 2004 uložena. V úložní době si ji však stěžovatelka
nevyzvedla. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla podána osobně dne 22. 6. 2004.
Podle §46 odst. 4 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., ve znění
pozdějších předpisů) za použití §42 odst. 5 s. ř. s., nebyl-li adresát písemnosti, která má být
doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží
a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát
zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení,
i když se adresát o uložení nedozvěděl. V této právní věci byl tedy stěžovatelce do vlastních
rukou doručován rozsudek ze dne 1. 4. 2004. Byla-li zásilka obsahující kasační stížností
napadený rozsudek uložena dne 28. 4. 2004, pak desetidenní lhůta podle §46 odst. 4
občanského soudního řádu za použití §42 odst. 5 s. ř. s. počala běžet na základě §40 s. ř. s.
den následující, tj. dne 29. 4. 2004, a uplynula dne 10. 5. 2004 (v pondělí), neboť poslední den
lhůty připadl na sobotu dne 8. 5. 2004. Dne 10. 5. 2004 tak nastala zákonem předvídaná fikce
doručení rozsudku, bez ohledu na děje následné. Musí-li být kasační stížnost podle §106
odst. 2 s. ř. s. podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, pak lhůta pro její podání
uplynula dne 24. 5. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána dne 22. 6. 2004, stalo
se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána
opožděně. Stěžovatelčino tvrzení obsažené v kasační stížnosti o tom, že jí byl napadený
rozsudek doručen dne 14. 6. 2004, tak oporu v soudním spisu nenalézá, stěžovatelka
přitom v kasační stížnosti způsob doručení napadeného rozsudku vyplývající ze soudního
spisu nijak nezpochybňuje.
Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a kasační stížnost jako opožděnou odmítl.
Byl-li návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut,
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. za použití §120
s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2005
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu